navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
Rozdělení sítě podsítí může zvýšit výkon zlepšit používání
omezeného množství adres síti.0.19.31.kamerové systémy
Příklad vyjádření adresy dekadickém binárním tvaru:
151.
proxy brány), který zabezpečí, každý uživatel privátní sítě komunikuje pouze
prostřednictvím brány jeho adresa není internetu viditelná.168.255.0
Podsítě pokud adresa přidělena organizaci, nepočítá tím, místě
může být více než jedna síť.103 10010111.0. tříd Následující tabulka uvádí rozsah privátních adres implicitní
masky (bez podsíťování).
261
.168. Znamená to, zís
káme jedinečnou adresu připojené zařízení internetu identifikovatelné.255.
c) rozsáhlejší lokálních sítích připojených internetu (např.88.255.0111000. Podobně jako běžné
ho telefonu nutné směrovat příchozí volání konkrétní zařízení.0. Základní podmínkou správné funkce vřazení takového mechanizmu (např. Mohou být adresy, které jsou již použity někde jinde internetu.01100111
IP adresa každého zařízení připojeného sítě musí být jedinečná.0 172.16. Samotná proxy
brána přitom musí být „veřejná“, neboli vybavená unikátní adresou „viditelná“
z obou stran. Správci místní sítě používají podsítě rozdělení sítě do
několika oddělených sítí.255 255. privátními (soukromými) adresami.0 10.255. platí také i
ti Internet, kde potřeba jednoznačně přidělovat adresy, čísla autonomních systémů
a jména domén. Privátní
IP adresy zřizovatel sítě může zvolit libovolně, aniž ohlížel někoho jiné
ho.0.255 255.0 192.
Rozsah adres, které byly vyčleněny pro použití roli privátních adres, roz
dělen tzv. škole) nejčas
těji setkáme tzv.255.0.
b) příplatek můžeme providera získat pevnou adresu.
V praxi zpravidla setkáme třemi základními principy:
a) Pole „Získat adresu serveru DHCP automaticky“ zvolíme tom případě, že
náš provider (poskytovatel připojení) toto podporuje, dokonce vyžaduje.0. prin
cipu jedná to, počítače síti nemají pevnou adresu, toto číslo při při
pojení propůjčeno omezenou dobu.255 255. Adresami, které nemusí být
získány prostřednictvím registries, tedy způsobem, který zajišťuje jejich unikát
nost.0
B 172.00010011.
Tabulka 6-8: Rozdělení adres
Třída
IP adresa Implicitní maska
od podsítě
A 10. Proto
bylo založeno několik mezinárodních organizací, které mají úkol bdít nad celosvětově
jednoznačným přidělováním adres, čísel autonomních systémů doménových jmen. Při konfiguraci
vyplníme údaje, které nám stanoví provider.0.0
C 192. Volby „Adresa IP, Maska podsítě Výchozí
brána" pak nevyplňujeme. Žádná centrální autorita, která řídila Internet, však neexistuje.
Síťové adresy jsou distribuovány organizacím, které zas odpovídají to, všechna
připojená zařízení nebo hostitelé síti mají přidělena správná čísla. To
je důležité například pokud chceme provozovat telefon.255.255
