navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
digitálních
systémů CCTV můžeme budoucna očekávat zlepšení kvality obrazu nad tuto mezní
hranici. pohledu aplikace zůstávají podstatné běžné parametry jako
je rozlišovací schopnost, citlivost, formát připojení objektivu, vybavení řídícími vstupy/vý
stupy doplňkovými funkcemi. Degradace digitálního signálu přenosových systémech pak prakticky nulová. Některé modely náleží hlediska zařazení mezi IP-kamery videoservery,
neboť vedle kamery obsahují navíc další vstupy pro připojeni běžných analogových ka
mer.kamerové systémy
jen zhoršuje. Web-kamery, které svému připojení da
tové síti potřebují počítač.1.
VideoServer digitalizuje komprimuje vídeosignál. vývojem kompresních přenosových
technologií však lze očekávat úplné odpoutání parametrů digitální CCTV hodnot blíz
kých standardu CCIR.
Jistě můžeme položit otázku proč nemontují analogových kamer CCTV lepší čipy,
když oblasti digitální fotografie nejsou trhu výjimkou fotoaparáty čipy, které mají
3 milióny pixelů dokonce objevují fotoaparáty čipy miliónů pixelů.
Skutečná IP-kamera obsahuje standardizovaný konektor pro připojení počí
tačové síti, napájecí konektor, případně podle typu kamery ještě další rozhraní pro ovlá
dání příslušenství (poplachové vstupy výstupy řízení lokálního záznamu osvětle
ní apod. Pokud přejdeme přenosu digitalizovaného signálu, degradace obrazu
dána vedle omezení rozlišovací schopnosti snímacího prvku CCD již jen způsobem kom
prese. IP-kamera může
obsahovat paměťové médium (lokální disk) pro zajištění časově počtem snímků ome
zeného záznamu případě vyvolání poplachové události. Nejdůležítější je, videoserver poskytne IP-adresu, která jednotně
identifikuje kameru kteréhokoli místa sítí. kamery, které je
možno připojit přímo počítačové síti tzv. Některé IP-kamery obsahují navíc BNC konektor pro připojení standardního
CCIR analogového monitoru pro potřeby nastavení kamery pří instalaci. Koncept IP-adres stejný pro počítače na
LAN nebo pro Internet obecně.
2. Kromě vi-
deovstupu může mít videoserver další rozhraní, která zajistí dvousměrný audiopřenos,
247
.). kapacita vnitřní videopamětí.2 vldeoserver
Jedná zařízení, které slouží pro připojení jedné, více běžných analogových
kamer. Současný limit dán požadavky kompatibilitu analogovými komponenty
CCTV (např. Součástí rozhraní pro připo
jení příslušné sítí. Jedná vlastně interface, který umožňuje připojit běžné analogové kamery
k datové síti. analogový monitor) ale hlavně neúprosným principem souvislostí rozlišovací
schopnosti šířky pásma přenosového kanálu. Všechny funkce parametry videoserveru jsou dálkově
ovládány prohlížecí strany nebo kterékoli jiné ovládací jednotky síti.
U ryze digitálních kamer bychom měli odlišovat sebe tzv. Navíc však přibývají parametry vztahující rychlosti
obnovení snímku (obnovovací frekvence, která pro vnímání obrazu jako spojitého
měla ideálním případě blížit Hz), použitý algoritmus komprese možnost nastave
ní stupně komprese, objem dat jeden snímek, rozhraní pro připojení datovým sítím,
popř. případě
analogové CCTV hranice smysluplnosti počtu aktivních prvků CCD čipu dána mezní
rozlišovací schopností standardu CCIR což cca 440 000 obrazových bodů
