navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
2. analogový monitor) ale hlavně neúprosným principem souvislostí rozlišovací
schopnosti šířky pásma přenosového kanálu. digitálních
systémů CCTV můžeme budoucna očekávat zlepšení kvality obrazu nad tuto mezní
hranici. pohledu aplikace zůstávají podstatné běžné parametry jako
je rozlišovací schopnost, citlivost, formát připojení objektivu, vybavení řídícími vstupy/vý
stupy doplňkovými funkcemi. Současný limit dán požadavky kompatibilitu analogovými komponenty
CCTV (např. vývojem kompresních přenosových
technologií však lze očekávat úplné odpoutání parametrů digitální CCTV hodnot blíz
kých standardu CCIR. Koncept IP-adres stejný pro počítače na
LAN nebo pro Internet obecně. Degradace digitálního signálu přenosových systémech pak prakticky nulová. Některé modely náleží hlediska zařazení mezi IP-kamery videoservery,
neboť vedle kamery obsahují navíc další vstupy pro připojeni běžných analogových ka
mer. Navíc však přibývají parametry vztahující rychlosti
obnovení snímku (obnovovací frekvence, která pro vnímání obrazu jako spojitého
měla ideálním případě blížit Hz), použitý algoritmus komprese možnost nastave
ní stupně komprese, objem dat jeden snímek, rozhraní pro připojení datovým sítím,
popř. Všechny funkce parametry videoserveru jsou dálkově
ovládány prohlížecí strany nebo kterékoli jiné ovládací jednotky síti. Nejdůležítější je, videoserver poskytne IP-adresu, která jednotně
identifikuje kameru kteréhokoli místa sítí.1. Web-kamery, které svému připojení da
tové síti potřebují počítač. IP-kamera může
obsahovat paměťové médium (lokální disk) pro zajištění časově počtem snímků ome
zeného záznamu případě vyvolání poplachové události.
U ryze digitálních kamer bychom měli odlišovat sebe tzv.). kamery, které je
možno připojit přímo počítačové síti tzv. Pokud přejdeme přenosu digitalizovaného signálu, degradace obrazu
dána vedle omezení rozlišovací schopnosti snímacího prvku CCD již jen způsobem kom
prese. Součástí rozhraní pro připo
jení příslušné sítí. Kromě vi-
deovstupu může mít videoserver další rozhraní, která zajistí dvousměrný audiopřenos,
247
. případě
analogové CCTV hranice smysluplnosti počtu aktivních prvků CCD čipu dána mezní
rozlišovací schopností standardu CCIR což cca 440 000 obrazových bodů.kamerové systémy
jen zhoršuje.2 vldeoserver
Jedná zařízení, které slouží pro připojení jedné, více běžných analogových
kamer.
Jistě můžeme položit otázku proč nemontují analogových kamer CCTV lepší čipy,
když oblasti digitální fotografie nejsou trhu výjimkou fotoaparáty čipy, které mají
3 milióny pixelů dokonce objevují fotoaparáty čipy miliónů pixelů.
Skutečná IP-kamera obsahuje standardizovaný konektor pro připojení počí
tačové síti, napájecí konektor, případně podle typu kamery ještě další rozhraní pro ovlá
dání příslušenství (poplachové vstupy výstupy řízení lokálního záznamu osvětle
ní apod.
VideoServer digitalizuje komprimuje vídeosignál. Některé IP-kamery obsahují navíc BNC konektor pro připojení standardního
CCIR analogového monitoru pro potřeby nastavení kamery pří instalaci. Jedná vlastně interface, který umožňuje připojit běžné analogové kamery
k datové síti. kapacita vnitřní videopamětí
