navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
Obecně krajní monitor řadě neměl být místa pozorovatele vzdálen více, než je
vzdálenost tvořící osou pozorovatele úhel 45°. Větší úhlopříčky (44 cm) pak používají
pro multikamerové systémy zobrazením záběrů více kamer jediném monitoru. 5-31: Umístění monitorů horizontální
rovině. 5-31. 5-32).
Při instalaci monitorů nad sebou nejvýše umístěný monitor neměl svírat vodo
rovnou osou proloženou výši očí pozorovatele více než 20° (obr.2 erové řepínače
Umožňují zobrazit jediném monitoru pohled více kamer, ale nikoli současně.
202
. Ideální uspořádání úseku kružnice
tak, jak naznačeno obr.
Při navrhování instalaci monitorových stěn platí dále určité zásady hlediska er
gonomie daného pracoviště.
Obr.Kapitola 5
Volba velikosti monitoru vychází především optimální pozorovací vzdálenosti ob
sluhy. 5-32: Umístěni monitorů vertikální
rovině.
Obr.
7.
Tabulka 5-15: Pozorovací vzdálenost monitorů
Úhlopříčka
Pozorovací vzdálenost (m)
minimální optimální maximální
12 0,3 0,5 1
23 0,5 2
31 0,7 1,4 2,8
36 0,8 1,6 3,2
43 4,1
V určitém zjednodušení lze říci, optimální pozorovací vzdálenost rovná pě
násobku úhlopříčky sledovaného obrazu.
Podle typu lze právě zobrazený vstup volit ručně nebo automaticky naprogramovanými
časy přepínání pro jednotlivé vstupy
