navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
5-31: Umístění monitorů horizontální
rovině.
Podle typu lze právě zobrazený vstup volit ručně nebo automaticky naprogramovanými
časy přepínání pro jednotlivé vstupy.2 erové řepínače
Umožňují zobrazit jediném monitoru pohled více kamer, ale nikoli současně.
202
.Kapitola 5
Volba velikosti monitoru vychází především optimální pozorovací vzdálenosti ob
sluhy.
Při instalaci monitorů nad sebou nejvýše umístěný monitor neměl svírat vodo
rovnou osou proloženou výši očí pozorovatele více než 20° (obr.
Při navrhování instalaci monitorových stěn platí dále určité zásady hlediska er
gonomie daného pracoviště.
Obr.
7. Větší úhlopříčky (44 cm) pak používají
pro multikamerové systémy zobrazením záběrů více kamer jediném monitoru. 5-32: Umístěni monitorů vertikální
rovině. 5-32). 5-31.
Obr. Ideální uspořádání úseku kružnice
tak, jak naznačeno obr.
Tabulka 5-15: Pozorovací vzdálenost monitorů
Úhlopříčka
Pozorovací vzdálenost (m)
minimální optimální maximální
12 0,3 0,5 1
23 0,5 2
31 0,7 1,4 2,8
36 0,8 1,6 3,2
43 4,1
V určitém zjednodušení lze říci, optimální pozorovací vzdálenost rovná pě
násobku úhlopříčky sledovaného obrazu.
Obecně krajní monitor řadě neměl být místa pozorovatele vzdálen více, než je
vzdálenost tvořící osou pozorovatele úhel 45°
