navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
Proto nimi
v praxi setkáváme poměrně zřídka získávání potřebných zkušeností pří komerčních
aplikacích značně nákladná riziková záležitost.
V padesátých letech 20.
Zhruba stejné době popředí zájmu dostávají „světelné závory“.
trezorové kontakty akustické snímače připevňované chráněný objekt (stěnu trezorové
skříně nebo komory) vyhodnocující hluky šířící materiálem.
V šedesátých létech zvyšující úrovní polovodičových součástek mohla přijít
VKV prostorová čidla. Vzhledem jednoduché
pásmové filtraci snímaných akustických frekvencí byly dost náchylné planým signali
zacím způsobovaným přenosem chvění jiných konstrukčních struktur (topení, vodovo
dy, armatury atp. Jejich klíčovým problémem byla stabilizace vysílaného kmitočtu opět pečlivá
příprava montáž. této době začínají také být postupně vytlačovány mechanické kon
takty magnetickými snímači kontaktem jazýčkovým.Úvod oboru poplachových systém ů
skou silou (tedy vním áním myšlením), tém třicetileté přestávce opět objevují
v zabezpečovací technice skutečně nové prostředky nich vyplývající možnosti.
Ve druhé polovině sedm desátých let trhu objevuje dodnes nejúspěšnější za
bezpečovací prvek pasivní infračervené čidlo (Passive Infrared PIR). Tato zařízení již byla značně spolehlivá vysoce účinná, vyžadovala
však dodnes vyžadují) velmi pečlivou přípravu montáž. Dále jednalo kapacitní čidla vyhodnocující kapacitu chráněného
objektu proti zemi. Jejich hlavní výhodou byla ožnost pokrytí
více místností jednou soupravou, ovšem právě vzhledem této vlastnosti vyžadovaly
velké zkušenosti techniků pří nastavování ladění konkrétních podmínkách. století objevují elektronická čidla.
Ve své době doznaly značného rozšíření.
Postupné vnitrospolečenské ěny demokratických zemích měly následek
decentralizaci bezpečnostních činností, což znamenalo další rozvoj pultů centralizova
né ochrany tím souvisejících bezpečnostních služeb, rozdíl systémů požární
ochrany, vázaných požární sbory, výraznou komercionalizací této oblastí.
Zahájení průmyslové výroby Gunnových diod jako komerčně technicky využitel
ných generátorů gigahertzových frekvencí znam enalo nástup mikrovlnných čidel. Jsou zejm éna tzv. Na
přelomu šedesátých sedmdesátých let tak zabezpečovacím trhu objevil pro
středek umožňující poměrně snadné cílené pokrytí střeženého prostoru prakticky neod-
stínítelným signálem, tedy tém nepřekonatelnou spolehlivost detekce. Ačkoliv PIR čidla ne
dosahují bezpečnostní spolehlivosti čidel fungující Dopplerově principu, jejich spoleh
livost, láce relativní jednoduchost používání měly brzy následek vytlačení ostatních
typů prostorových čidel okraj zájmu. Konečně šlo první aktivní
prostorová čidla principu vyhodnocování principu při šíření ultrazvuku uzavřeném
prostoru. Vyráběly různých provedeních, jako jedno-
i víceanténová, tyčovými Yagiho anténami.). Princip byl
ovšem využíván již dávno, ale teprve dostupnost účinných miniaturních zdrojů infračerve
ného světla dalších potřebných polovodičových součástek umožnila jejích kvalifikované
využívání zabezpečovací technice. Fungují principu pokrytí chráněného prostoru nemodulovaným
signálem frekvenci řádu stovek MHz vyhodnocování změn elektrom agnetického pole. Pochá
zí hlavic sam onaváděcích protíletadlových protítankových raket brzy komerčních
aplikaci vytlačilo aplikačně energeticky náročná mikrovlnná čidla. Dodnes patří
mikrovlnná čidla mezi nejúčinnější zabezpečovací technologie, ovšem podmínkou
jich perfektního zvládnutí velkých zkušeností praktického využívání.
15
