Příručka zabezpečovací techniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).

Vydal: Blatenská tiskárna, s. r. o., Blatná Autor: Stanislav Křeček

Strana 15 z 315

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V šedesátých létech zvyšující úrovní polovodičových součástek mohla přijít VKV prostorová čidla. 15 . Jsou zejm éna tzv. Zahájení průmyslové výroby Gunnových diod jako komerčně technicky využitel­ ných generátorů gigahertzových frekvencí znam enalo nástup mikrovlnných čidel. Ve druhé polovině sedm desátých let trhu objevuje dodnes nejúspěšnější za­ bezpečovací prvek pasivní infračervené čidlo (Passive Infrared PIR). Pochá­ zí hlavic sam onaváděcích protíletadlových protítankových raket brzy komerčních aplikaci vytlačilo aplikačně energeticky náročná mikrovlnná čidla.). Na přelomu šedesátých sedmdesátých let tak zabezpečovacím trhu objevil pro­ středek umožňující poměrně snadné cílené pokrytí střeženého prostoru prakticky neod- stínítelným signálem, tedy tém nepřekonatelnou spolehlivost detekce. Ve své době doznaly značného rozšíření. Zhruba stejné době popředí zájmu dostávají „světelné závory“. Jejich klíčovým problémem byla stabilizace vysílaného kmitočtu opět pečlivá příprava montáž. Princip byl ovšem využíván již dávno, ale teprve dostupnost účinných miniaturních zdrojů infračerve­ ného světla dalších potřebných polovodičových součástek umožnila jejích kvalifikované využívání zabezpečovací technice. Tato zařízení již byla značně spolehlivá vysoce účinná, vyžadovala však dodnes vyžadují) velmi pečlivou přípravu montáž. Proto nimi v praxi setkáváme poměrně zřídka získávání potřebných zkušeností pří komerčních aplikacích značně nákladná riziková záležitost. trezorové kontakty akustické snímače připevňované chráněný objekt (stěnu trezorové skříně nebo komory) vyhodnocující hluky šířící materiálem. V padesátých letech 20. Vzhledem jednoduché pásmové filtraci snímaných akustických frekvencí byly dost náchylné planým signali­ zacím způsobovaným přenosem chvění jiných konstrukčních struktur (topení, vodovo­ dy, armatury atp. století objevují elektronická čidla.Úvod oboru poplachových systém ů skou silou (tedy vním áním myšlením), tém třicetileté přestávce opět objevují v zabezpečovací technice skutečně nové prostředky nich vyplývající možnosti. Dále jednalo kapacitní čidla vyhodnocující kapacitu chráněného objektu proti zemi. Vyráběly různých provedeních, jako jedno- i víceanténová, tyčovými Yagiho anténami. Postupné vnitrospolečenské ěny demokratických zemích měly následek decentralizaci bezpečnostních činností, což znamenalo další rozvoj pultů centralizova­ né ochrany tím souvisejících bezpečnostních služeb, rozdíl systémů požární ochrany, vázaných požární sbory, výraznou komercionalizací této oblastí. Konečně šlo první aktivní prostorová čidla principu vyhodnocování principu při šíření ultrazvuku uzavřeném prostoru. Fungují principu pokrytí chráněného prostoru nemodulovaným signálem frekvenci řádu stovek MHz vyhodnocování změn elektrom agnetického pole. této době začínají také být postupně vytlačovány mechanické kon­ takty magnetickými snímači kontaktem jazýčkovým. Jejich hlavní výhodou byla ožnost pokrytí více místností jednou soupravou, ovšem právě vzhledem této vlastnosti vyžadovaly velké zkušenosti techniků pří nastavování ladění konkrétních podmínkách. Dodnes patří mikrovlnná čidla mezi nejúčinnější zabezpečovací technologie, ovšem podmínkou ­ jich perfektního zvládnutí velkých zkušeností praktického využívání. Ačkoliv PIR čidla ne­ dosahují bezpečnostní spolehlivosti čidel fungující Dopplerově principu, jejich spoleh­ livost, láce relativní jednoduchost používání měly brzy následek vytlačení ostatních typů prostorových čidel okraj zájmu