navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
Elektronické zabezpečovací systémy
9. Samozřejmě všechna tato zařízení spadají pod působnost
legislativy vztažené provozu koncových rádiových telekomunikačních zařízení.
Zařízení principu automatické telefonní volby (ATV) komunikují obsluhou PCO
již nikoliv hlasitým vzkazem, ale vyhodnocovacím zařízením pomocí určitého kódu, kte
rý obsahuje adresu objektu druh předávané zprávy. Jsou závislá přítomnosti JTS,
125
. Moderní typy umožňují sou
činnosti digitální ústřednou JTS uvolnit obsazené telefonní číslo apod. Přenos po
plachových signálů samostatná úloha vymezená funkcí poplachového přenosového
systému.2 Zařízení určená pro komunikaci PCO/PPC
Jsou zařízení sloužící předávání informací systému EZS monitorovacím pra
covištím hlídacích služeb (PCO/PPC).
9.5 Poplachová přenosová zařízení (komunikátory)
S rozvojem komerčních služeb soukromých hlídacích agentur přejímají úlohu vy
hlášení poplachu sirén přenosová zařízení.
9.4 Tiskárny
Pro potřebu pozdější analýzy událostí, nimž došlo střeženém objektu, ale
i pro případnou kontrolu činností obsluhy spojenou ovládáním rozsáhlých systémů EZS,
bývaly ústředny vybaveny zabudovanými tiskárnami.
9.5.
U rozsáhlých systémů EZS vybavených řídicím počítačem jako archiv událostí
využit pevný disk. Výtisk pak běžnou funkcí softwarové podpory.1 Zařízení určená pro informování majitele objektu
Mezi nejjednodušší patří tzv.
S rozvojem mikroelektroniky, zavedením mikropočítačů řídicích jednotek
ústředen EZS, hlavně poklesem ceny polovodičových pamětí archiv událostí větši
nou řešen elektronické podobě, dostatečnou kapacitu (řádově 1000 událostí)
a možnost připojení tiskárny zůstává jen pro případy výpisu dějů případě potřeby zpět
né analýzy poplachových událostí. objektech bez telefonní linky
(JTS) možné aplikovat komunikátor podobě GSM brány, která vedle vyslání popla
chové zprávy umožňuje případné dálkové ovládání elektrických zařízení nainstalovaných
v objektu. Přenosové zařízení zprostředkuje zvo
leném médiu (JTS, vzduchem, privátní komunikační síti) informaci stavu systému
či narušeni objektu majiteli nebo monitorovací pracoviště hlídací služby.
Existují přenosová zařízení umožňující poslat prostřednictvím JTS krátkou textovou
zprávu (SMS) mobilní telefon nebo pagerovou službu. Problém poplachové komunikace prostřednictvím GSM ten, mobilní ope
rátoři nerozlišují priority jednotlivých zpráv, tak poplachové hlášení může přijít extrém
ních případech zpožděním několika hodin. Tato oblast normalizačně popsána souborem norem řady ČSN 50136++
(viz úvodní kapitolu knihy). automatické telefonní hlásiče (ATH), které umožňují
na naprogramované telefonní číslo vyhlášení poplachu automaticky zavolat předat
zprávu trvání uloženou paměťovém digitálním řečovém modulu. Volbu te
lefonního čísla lze vícekrát opakovat, některá zařízení mají možnost volit více různých
čísel, jiná mají doplněk pro kontrolu stavu telefonní linky.5. Tiskárna zpravidla zaznamenávala
čas událost (místo napadení, přepínání ústředny EZS, odpínání smyček, poruchy, od
stavení resetování poplachů atd
