Indukční cívka tedy sama zdro
jem napětí, které přičítá nebo odečítá napětím cívky
přiváděným.A, V)
coU
4.
Případ stejný jako transfoímátoru, kde střídavým
magnetickým polem budí napětí nejen cívce sekundární
ale také cívce primární.
Vcde-li stejnou cívkou proud střídavý, projevuje ní
zvětšený odpor tím větší, čím větší kmitočet střída
vého proudu.
118
.
Násobi-li indukčnost úhlovým kmitočtem tu, 2Uf,
přičemž počet kmitů střídavého proudu vteřinu
a 3,14, obdrží zdánlivý odpor induktivní <t>L.
Geometrický součet odporu ohmického induktivního dá
výsledný indukční odpor cívky, čili její impedanci Z. Proudem závitech cívky budí magnetické
pole, které při střídavém proudu rovněž střídavé tímto
polem cívce indukuje ještě další střídavé napětí.
Z naměřených hodnot stanoví hledaná kapacita vzorce
Gx 10" QtF. projevuje zdánlivým zvětšením odporu
cívky. odpor odpoví
dající odporu navinutého drátu. Tento odpor závisí kmitočtu přiváděného
proudu celkovém uspořádáni cívky, tj.Proudový obvod napájen střídavým proudem frekvenci
/ Hz. indukčnost cívky.
Indukčnost měří jednotkách henry (H). Měření indukčnosti
Cívka, která vinuta jedním směrem, klade průtoku stejno
směrného proudu pouze odpor ohmický, tj.
Pro zjištění přesnějšího výsledku měří dvakrát při různém
napětí (např.
Je-li jednou civka navinuta, označuje souhrn jejich ne
proměnných vlastností tj. její délce prů
řezu, počtu závitů, způsobu vinuti, dále obsahuje-li železové
jádro, nebo bez jádra. 100 vypočtených výsledků jako
výsledný vezme aritmetický průměr