její délce prů
řezu, počtu závitů, způsobu vinuti, dále obsahuje-li železové
jádro, nebo bez jádra. indukčnost cívky.
118
.
Případ stejný jako transfoímátoru, kde střídavým
magnetickým polem budí napětí nejen cívce sekundární
ale také cívce primární.
Geometrický součet odporu ohmického induktivního dá
výsledný indukční odpor cívky, čili její impedanci Z. Tento odpor závisí kmitočtu přiváděného
proudu celkovém uspořádáni cívky, tj. 100 vypočtených výsledků jako
výsledný vezme aritmetický průměr.
Pro zjištění přesnějšího výsledku měří dvakrát při různém
napětí (např.
Z naměřených hodnot stanoví hledaná kapacita vzorce
Gx 10" QtF.A, V)
coU
4. Indukční cívka tedy sama zdro
jem napětí, které přičítá nebo odečítá napětím cívky
přiváděným. Měření indukčnosti
Cívka, která vinuta jedním směrem, klade průtoku stejno
směrného proudu pouze odpor ohmický, tj.Proudový obvod napájen střídavým proudem frekvenci
/ Hz.
Vcde-li stejnou cívkou proud střídavý, projevuje ní
zvětšený odpor tím větší, čím větší kmitočet střída
vého proudu. projevuje zdánlivým zvětšením odporu
cívky.
Je-li jednou civka navinuta, označuje souhrn jejich ne
proměnných vlastností tj.
Násobi-li indukčnost úhlovým kmitočtem tu, 2Uf,
přičemž počet kmitů střídavého proudu vteřinu
a 3,14, obdrží zdánlivý odpor induktivní <t>L. Proudem závitech cívky budí magnetické
pole, které při střídavém proudu rovněž střídavé tímto
polem cívce indukuje ještě další střídavé napětí.
Indukčnost měří jednotkách henry (H). odpor odpoví
dající odporu navinutého drátu
