Indukční cívka tedy sama zdro
jem napětí, které přičítá nebo odečítá napětím cívky
přiváděným.
Indukčnost měří jednotkách henry (H).
Geometrický součet odporu ohmického induktivního dá
výsledný indukční odpor cívky, čili její impedanci Z. projevuje zdánlivým zvětšením odporu
cívky. Měření indukčnosti
Cívka, která vinuta jedním směrem, klade průtoku stejno
směrného proudu pouze odpor ohmický, tj. 10“ (/<F, V)
coU
4. 100 vypočtených výsledků jako
výsledný vezme aritmetický průměr. indukčnost cívky.
Je-li jednou cívka navinuta, označuje souhrn jejich ne
proměnných vlastností tj.
Případ stejný jako transformátoru, kde střídavým
magnetickým polem budí napětí nejen cívce sekundární
ale také cívce primární. Proudem závitech cívky budí magnetické
pole, které při střídavém proudu rovněž střídavé tímto
polem cívce indukuje ještě další střídavé napětí.
Vede-li stejnou cívkou proud střídavý, projevuje ní
zvětšený odpor tím větší, čím větší kmitočet střída
vého proudu.
Pro zjištění přesnějšího výsledku měří dvakrát při různém
napětí (např.
Z naměřených hodnot stanoví hledaná kapacita vzorce
Cx —rT. Tento odpor závisí kmitočtu přiváděného
proudu celkovém uspořádání cívky, tj.Proudový obvod napájen střídavým proudem frekvenci
/ Hz.
Násobí-li indukčnost úhlovým kmitočtem co, 2/If,
přičemž počet kmitů střídavého proudu vteřinu
a 3,14, obdrží zdánlivý odpor induktivní coL.
118
. odpor odpoví
dající odporu navinutého drátu. její délce prů
řezu, počtu závitů, způsobu vinutí, dále obsahujc-li železové
jádro, nebo bez jádra
