vnější LPS (hromosvod) sestrojený 1778, napravo součas-
ný hromosvod.
Uvedené tři základní části jsou vzájemně vodivě spojené spolupracují tak, blesk,
který jinak mohl ohrozit chráněný objekt, udeří jímače, náboj blesku svodem na-
vazujícím jímač sveden uzemnění, kde zemničem beze škody rozptýlí země.
Na levé straně obr. 66):
1 jímacího zařízení (jímačů),
2 svodů,
3 uzemnění (zemničů). Také dnes tato ochrana podstatnou
součástí komplexních ochranných opatření ochranu před účinky blesku., zůstala pro převáž-
nou většinu elektrotechniků tato vnější ochrana před bleskem jediným opatřením, které se
pro ochranu před atmosférickým výbojem provádělo., Teplého 1398, 530 Pardubice
Mirek Minařík
.
Účelem vnějšího LPS zachycovat (jímat) přímé údery blesku stavby odvádět
proud blesku země, aniž přitom tepelnými mechanickými účinky nebo jiskřením od
bleskového proudu došlo nějakým škodám. obou provedeních patrné jímací zařízení, svody, uzemnění. Základní části hromosvodu
Vnější LPS (hromosvody) umísťují:
– buď přímo chráněný objekt,
– nebo mimo chráněný objekt pak jedná tzv. oddálené hromosvody.
Obr.295
v této dalších normách postupem doby přizpůsobovala narůstajícímu využívání elek-
tronických systémů zařízení průmyslu, službách, administrativě atd. Každý vnější LPS skládá těchto tří částí
(viz obr.
IN-EL, spol. o. Proto vněj-
ším systému ochrany před bleskem (vnějším LPS ČSN 341390:1969 jsme pro tento
systém vystačili jednoduchým názvem „hromosvod“) povíme alespoň základní
