Proto také nelze spolehnout to, pokud někdo dotkne živé části napájené
ze sítě IT, nepocítí napětí.
V izolované síti existuje galvanické spojení zemí (to však obvykle představuje skutečně
velmi velkou impedanci), avšak existuje zde také kapacitní spojení zemí. Čím lepší je
spojení sítě zemí (čím větší kapacitní vazba např. také první důvod, proč neživé části elektrických zařízení síti uzemňují.
Další, musí být síti zajištěno, hlídání jejího izolačního stavu.
Pokud takovém případě dojde průrazu izolace uzemněnou neživou část, neprochází
většina proudu sítě (kapacitního svodového) tím, kdo náhodou dotkne uzemněné neživé
části zařízení, němž porucha, ale podstatná většina tohoto proudu odváděn přímo do
země. Jak proč tyto proudy vznikají? Vždyť síť je
izolovaná! proto, síť sice izolovaná, dostatečně hlediska své funkce, ne
však zcela dostatečně, aby stačilo hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem. když izolované síti jsou proudy procházející při
prvé poruše uzemněním hlediska funkce zařízení zanedbatelné, pokud měly procházet
člověkem, mohly být velmi nebezpečné.
IN-EL, spol. jedno zemní spojení, není
tak nepodstatné hlediska bezpečnosti. Proto, zejména při uplatňování proudových chráničů jako
ochranných prostředků, důležité, aby ochranné prvky síti prvou poruchu neodpojo-
valy. Jakmile zjistí porucha
izolace (izolační odpor klesne pod předepsanou mez), třeba nejkratší době tuto po-
ruchu odstranit. Tento proud také podstatně menší než poruchový proud uzemněných sítích,
protože, jak jsme uvedli, impedance mezi sítí zemí také podstatně větší než odpor
přímého uzemnění sítí TT.214
Avšak to, nepodstatné hlediska samotné funkce sítě, tj. Uzemnění přitom musí být tak dobré, aby něm průchodem tohoto proudu nevznik-
lo nebezpečné dotykové napětí., Teplého 1398, 530 Pardubice
Mirek Minařík
. o. 43). Jak jsme po-
znali první kapitole, kapacity vůči zemi představují pro střídavý proud určitou poměrně
malou impedanci tato kapacitní impedance (kapacitance) spojuje celou síť zemí (viz
obr. Pokud tomu
tak nebylo, hrozilo nebezpečí, síť mohla být provozována stavu jedné poru-
chy, aniž hlediska provozovaných zařízení bylo cokoli znát. Proud také není ještě ten proud, který měl způsobovat
automatické odpojení zařízení poruchou, protože sítě obvykle vyžaduje, aby byla
i jednou poruchou funkční. možno dokončit nejnutnější práci elektrického zařízení pak začít vy-
hledáváním závady jejím odstraňováním. důsledku velkého rozsahu sítě
a čím menší impedance uzemnění uzlu zdroje), tím tvrdší nebezpečnější napětí sítě
IT.
Pro velikost odporu uzemnění tohoto hlediska prvého zemního spojení platí vzorec
obdobný jako pro uzemnění síti TT:
kde namísto proudu I∆n zajišťujícího působení proudového chrániče síti nutno počí-
tat proudem Id, což poruchový proud (kapacitní svodový), který při první poruše teče
do země.
Napětí proti zemi síti definované je. jednak dáno uvedenými kapacitními vazba-
mi vůči zemi, ale také velkou impedancí, přes níž uzemňuje uzel zdroje
