Připomeňme si, sítích
TT jsou chráněné neživé části uzemněny také uzemněn, stejně jako sítí TN, nulový
bod. však namísto zpětného vedení místa poruchy středu zdroje
tvořeného vodičem PEN nebo PE, jako tomu sítě TN, zpětné vedení zdroji tvoře-
no jednak ochranným vodičem uzemnění chráněné neživé části, ale především pak zemí
mezi uzemněním chráněné neživé části uzemněním nulového bodu zdroje (viz obr.7. Princip ochrany vidět
na obr. Dnes ochrana zařízení automatickým odpojením sítích prakticky bez
výjimky zajišťována pomocí proudových chráničů. možno říci, pří-
padě poruchy zařízení napájeného sítě prochází poruchový proud smyčkou porucho-
vého proudu.7.2. Proto jsou proudy, které vzniknou při poruše, poměrně malé stačí
k vybavení nadproudových jisticích prvků pouze malé jmenovité proudy.210
6. 41). Nebezpečný důsledek přerušení vodiče PEN (poruchu nevypne ani proudový
chránič běžného provedení obrázku vyznačené obdélníky)
IN-EL, spol. případě poruchy, tj. sítích jsou totiž chráněné neživé části připojeny ochranný vodič, který
není uzemněným středem zdroje spojen přímo, ale přes zem. průrazu izolace mezi živou neživou částí, tak nedojde přímé-
mu jednofázovému zkratu jako sítě TN, ale zemnímu spojení.2 Rozdíl mezi sítěmi TN, IT
6.7.
Obr.1 Sítě TT
Jak již bylo řečeno kapitole 6., Teplého 1398, 530 Pardubice
Mirek Minařík
.1, velkou výhodou sítě poměrně snadné zajištění
automatického odpojení případě poruchy. Klasickou
ochranu automatickým odpojením pomocí nadproudových jisticích prvků tedy možno
v sítích zajistit pouze pro zařízení malého příkonu (dříve byly objekty jištěné pojist-
kami A).
Zpravidla impedance takovéto smyčky, níž uplatňuje především odpor uzemnění jak
neživé části, tak nulového bodu, mnohonásobně větší než impedance poruchové smyčky
v obdobné síti TN. 41. zajišťují odpojení při poruchových
proudech mnohonásobně menších než nadproudové jisticí prvky. Toto odpojení již není tak snadné samozřejmé
v sítích TT. o
