však namísto zpětného vedení místa poruchy středu zdroje
tvořeného vodičem PEN nebo PE, jako tomu sítě TN, zpětné vedení zdroji tvoře-
no jednak ochranným vodičem uzemnění chráněné neživé části, ale především pak zemí
mezi uzemněním chráněné neživé části uzemněním nulového bodu zdroje (viz obr.7. 41.1, velkou výhodou sítě poměrně snadné zajištění
automatického odpojení případě poruchy. průrazu izolace mezi živou neživou částí, tak nedojde přímé-
mu jednofázovému zkratu jako sítě TN, ale zemnímu spojení.7. zajišťují odpojení při poruchových
proudech mnohonásobně menších než nadproudové jisticí prvky. případě poruchy, tj.
Zpravidla impedance takovéto smyčky, níž uplatňuje především odpor uzemnění jak
neživé části, tak nulového bodu, mnohonásobně větší než impedance poruchové smyčky
v obdobné síti TN.210
6. Klasickou
ochranu automatickým odpojením pomocí nadproudových jisticích prvků tedy možno
v sítích zajistit pouze pro zařízení malého příkonu (dříve byly objekty jištěné pojist-
kami A)., Teplého 1398, 530 Pardubice
Mirek Minařík
.1 Sítě TT
Jak již bylo řečeno kapitole 6. Dnes ochrana zařízení automatickým odpojením sítích prakticky bez
výjimky zajišťována pomocí proudových chráničů.7. sítích jsou totiž chráněné neživé části připojeny ochranný vodič, který
není uzemněným středem zdroje spojen přímo, ale přes zem. možno říci, pří-
padě poruchy zařízení napájeného sítě prochází poruchový proud smyčkou porucho-
vého proudu. Připomeňme si, sítích
TT jsou chráněné neživé části uzemněny také uzemněn, stejně jako sítí TN, nulový
bod.2 Rozdíl mezi sítěmi TN, IT
6. Proto jsou proudy, které vzniknou při poruše, poměrně malé stačí
k vybavení nadproudových jisticích prvků pouze malé jmenovité proudy.2. Princip ochrany vidět
na obr. 41).
Obr. Toto odpojení již není tak snadné samozřejmé
v sítích TT. o. Nebezpečný důsledek přerušení vodiče PEN (poruchu nevypne ani proudový
chránič běžného provedení obrázku vyznačené obdélníky)
IN-EL, spol
