Poznámky redaktora
ani není provedeno uzem-
nění koaxiálního vedení. při bezdrátovém internetu přijímacích antén datových
přenosech. UTP, STP kabely) používa-
né např. ukázáno řešení ochrany proti přepětí situaci, kdy
není vyžadováno uzemnění (viz obr.
Princip ochrany technologických celků, jak proti atmosférickým je-
vům (blesky), tak proti indukovanému přepětí jednotlivých an-
ténních svodů, ukázán obr. rozhraní zón LPZ 0B
–LPZ jsou pak
ještě osazeny příslušnými koaxiálními ochranami vyrovnání rozdíl-
ného nebezpečného potenciálu mezi středním vodičem pláštěm
(stíněním). 10
SPD 1,5 m
≥
2
m
U radiových přenosových systémů jsou anténní svody velice dlou-
hé, přesahující výšku budov jsou přímo vystaveny působení at-
mosférických výbojů (blesků). Toto platí samozřejmě anténách
samotných. satelitní
a televizní přijímače.
Přepěťová ochrana pro vysílací přijímací zařízení
.
Cílem těchto opatření výrazně zvýšit použitelnost provozní
připravenost příslušných technologických systémů.
Ochrana proti přepětí nemá smysl jenom zařízení rádiového
směrového přenosu mobilních radiových systémů, ale také pro
videosystémy hlídání kontroly, soukromé oblasti, např.
Přechodové jevy, které naindukují toto vedení, mohou
přes tyto svody dostat citlivá rozhraní technologií tak způsobit
na vysílacích přijímacích zařízeních, umístěných budově, škody.8
Na obr.
obr. typické řešení bytových, případně
v rodinných domech.
Bezpečnost spolehlivost vysílacích přijímacích zařízení jakého-
koli typu je, kromě standartní ochrany před úderem blesku (bles-
kosvodem), rozhodujícím způsobem zvýšena pomocí vhodných
přepěťových ochran. Přestože radiové přenosové systémy používají vede-
ní koaxiální konstrukcí (koaxiální svody), jež mají technického
hlediska zásadě lepší vlastnosti vztahu elektromagnetické
kompatibilitě než vícežilové svody (např. 11, kde ukázáno, svody od
rozsáhlých anténních systémů, než vstoupí technologického
objektu, jsou uzemněny
