Poznámky redaktora
Ochrana proti přepětí nemá smysl jenom zařízení rádiového
směrového přenosu mobilních radiových systémů, ale také pro
videosystémy hlídání kontroly, soukromé oblasti, např. satelitní
a televizní přijímače.
Bezpečnost spolehlivost vysílacích přijímacích zařízení jakého-
koli typu je, kromě standartní ochrany před úderem blesku (bles-
kosvodem), rozhodujícím způsobem zvýšena pomocí vhodných
přepěťových ochran.
Cílem těchto opatření výrazně zvýšit použitelnost provozní
připravenost příslušných technologických systémů. typické řešení bytových, případně
v rodinných domech.8
Na obr.
Princip ochrany technologických celků, jak proti atmosférickým je-
vům (blesky), tak proti indukovanému přepětí jednotlivých an-
ténních svodů, ukázán obr. 10
SPD 1,5 m
≥
2
m
U radiových přenosových systémů jsou anténní svody velice dlou-
hé, přesahující výšku budov jsou přímo vystaveny působení at-
mosférických výbojů (blesků).
obr.
Přechodové jevy, které naindukují toto vedení, mohou
přes tyto svody dostat citlivá rozhraní technologií tak způsobit
na vysílacích přijímacích zařízeních, umístěných budově, škody. Přestože radiové přenosové systémy používají vede-
ní koaxiální konstrukcí (koaxiální svody), jež mají technického
hlediska zásadě lepší vlastnosti vztahu elektromagnetické
kompatibilitě než vícežilové svody (např. Toto platí samozřejmě anténách
samotných. rozhraní zón LPZ 0B
–LPZ jsou pak
ještě osazeny příslušnými koaxiálními ochranami vyrovnání rozdíl-
ného nebezpečného potenciálu mezi středním vodičem pláštěm
(stíněním).
Přepěťová ochrana pro vysílací přijímací zařízení
. 11, kde ukázáno, svody od
rozsáhlých anténních systémů, než vstoupí technologického
objektu, jsou uzemněny. ukázáno řešení ochrany proti přepětí situaci, kdy
není vyžadováno uzemnění (viz obr. při bezdrátovém internetu přijímacích antén datových
přenosech. UTP, STP kabely) používa-
né např. ani není provedeno uzem-
nění koaxiálního vedení
