Tento návrh souvisí s připravovanou změnou v oblasti inspekce práce. Nově připravovaný zákon bude upravovat zajištění bezpečnosti technických zařízení po zrušení zákona o státním odborném dozoru. Měl by rovněž zaručit dosažení kompatibility s právem EU, zejména se směrnicí č. 89/655/EEC ze dne 30.11.1989 o minimálních požadavcích na ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků při používání pracovního zařízení a s pozměňovací směrnicí č. 95/65/EEC z 5.12.1995.
Poznámky redaktora
Abychom zjistili, derivujeme výraz pravé straně
rovnice podle ztráty PzP závisí průřezu pro hodnotu derivace rovnou
nule zjistíme, při jaké hodnotě průřezu získaná funkce minimum. Vzorec uvedený normě zůstává stejný. Postup, jak hospodárný průřez i
příslušné součinitele výpočtu potřebné určit, uveden níže.
.
Pro stanovení hospodárného průřezu vedení platí stále ještě ČSN 34
1610:1963.tedy, při jakém průřezu celková cena (cena kabelu cena ztrátové
energie) minimální. Způsob stanovení ekonomicky optimálního průřezu vedení v
principu nezměnil. však
podstatně změnilo, jsou cenové relace, které důsledku změněných
hospodářských poměrů jsou zcela jiné než době vzniku normy. Odtud
vychází vzorec uvedený ČSN 1610, tj. ČSN 1610:1963 jsou součinitele
platné 1963),
IP výpočtový proud [A],
T doba plných ztrát rok [h].
Jak již bylo uvedeno, ČSN 1610:1963 pro hospodárný průřez vedení
uveden vzorec
TkIS ,
kde průřez jedné fáze [mm2
] (hospodárný průřez),
k součinitel počítaný podle tabulky tab. Přesto však dá
hospodárný průřez vedení větší menší přesností (ta závisí na
hodnověrnosti vstupních údajů) určit. Proto
příslušné součinitele vztahu pro výpočet hospodárného průřezu uvedené
v této normě jsou dnes jiné. Kromě toho, protože zřejmé, poměry se
mohou také asi budou nadále měnit, mohou odlišovat mezi
jednotlivými investičními akcemi (nedá uvažovat ani jednotnou dobou
provozování vedení), není možné počítat příslušnými součiniteli jednou
provždy danými, jak ČSN 1610:1963 uváděla.
TkIS P=
Z hlediska řádného dimenzování vedení tedy není důležité jenom to,
• aby vedení neohřívalo nad přípustnou mez,
• aby něm nevznikaly nepřípustné úbytky napětí,
• aby došlo jeho včasnému (samočinnému) odpojení při průrazu na
neživou část,
ale to,
• aby vedení nedocházelo takovým ztrátám elektrické energie, které by
negativně ovlivňovaly ekonomiku provozu elektrického zařízení
