Předpisy pro činnost v elektrotechnice I.

| Kategorie: Učebnice  |

Elektrotechnické živnostenské společenstvo Brno-mésto, Brno-venkov prostřednictvím členů její rady pro vás připravilo školící sylab, který má být proVás vodítkem v problémech, které budete řešit. Naši snahou je podat všem elektrotechnikům, absolventům průmyslových škol a nastávajícím elektro­technikům, kteří jsou dosud v učebním poméru, přehledné informace o předpisech a normách ČSN, ale též podat srozumitelnou formou návaznosti těchto předpisů na tu nejsložitéjší partii, kterou jisté je zajišténí bezpečnosti práce při instalaci, provozu a údržbě elektrických zařízení a zejména podat dostatečné přehledné vysvětlení způsobů k zajišténí ochrany před nebezpečným dotykovým napétím u živých i neživých částí v rozvodu do 1000V. Příručku lze dále používat i pro školení pracovníků podle §3 a §4 vyhl.č.50/78Sb. zák., kde školitel musí mít kvalifikaci alespoň podle §5 vyhl.č. 50/78 Sb.zák. Dále lze tuto příručku používat i k přípravé elektrotechniků ke zkoušce podle §5vyhl. č. 50/78 Sb. zák. Příručka je též určena elektrotechnikům ...

Autor: EŽS Brno

Strana 85 z 298

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
p. Další možností jak snížit nebezpečí zásahu elektrickým proudem vybudování hlavního pospojování odběrném místě doplňujícího pospojování místního, což musíme provést vždy, když nelze splnit podmínky pro samočinné odpojení od sítě předepsaném čase, přičemž doplňující pospojování může zahrnovat celou instalaci, část instalace, jednotlivou místnost nebo jednotlivé chráněné zařízení.Provedeme-li proměření naměřené impedance stanovíme podle ampérsekundové charakteristiky jistícího prvku dobu jeho výpadku pak můžeme ještě přesněji stanovit procento vyhnutí vulnaberální fázi. Z výše uvedených skutečností lze jednoznačně stanovit, podle nové ČSN 33 2000-4-41 ochrana před nebezpečným napětím možnosti průchodu elektrickým proudem přes tělo postiženého vyřešena komplexněji než podle předchozí ČSN 1010 tím pro osoby vyřešena otázka jejich bezpečnosti při práci elektrickým zařízením. Skutečný zejména vypínací čas a vypínací proud však poněkud nižší praktických měření lze odvodit, že doba vypnutí těchto rychlých vypínacích prvků rozmezí ms, což při trvání vulnaberální fáze 0,2 sekundy, prakticky snižuje vznik fibrilace srdce na úplné minimum promítneme-li tohoto problému vybavovací proud chrániče 30 mA, který působí již při proudu cca pak narůstajícím časem je vznik úrazu při průchodu proudu přes vulnaberální fázi značně snížen vyh­ nutí fibrilaci srdce zvýšíme více jak 95%. Pro zvláštní případy mohou být předepsány další ochranné požadavky jako je hlídání napětí ochranném systému pomocí napěťového chrániče, napájením přes oddělovací transformátor, použití přídavné izolace a. Relativně nejpříznivější rychlosti vypnutí proudový chránič, jehož vypínací čas stanoven předpisem 0,2 sekundy. tomto principu měření jsou založeny digitální měřící přístroje, které při měření neohrožují obsluhu. Nová norma přichází projektantům, revizním technikům elektrotechnikům a nyní bude jen nich jak tento předpis budou uplatňovat praxi naplňovat rčení že: Poznané nebezpečí jen poloviční nebezpečí EŽS Elektrotechnické živnostenské společenstvo (Brno-město, Brno-venkov) 85 . Dále musíme uvědomit, že čas vypnutí pod 0,1 sekundy (100 ms) reprezentuje vypnutí, kdy tělem osoby proběhne pouze pět period.