Říká se, že oheň je přítel člověka, že voda je pro jeho život ničím nenahraditelná a nepostradatelná. Nezvládne-li je však, znamenají nebezpečí, někdy dokonce i pohromu. A není tu jistá podobnost s elektřinou, kterou kdysi náš věcí neznalý předek považoval za nadpřirozenou sílu a strachoval se blesku, aniž věděl, jak a proč se jeho klikatá kresba objevuje na obloze a ohrožuje jeho příbytek?
Podle schématu zapojíme série nejprve pokusně sluchátkovou vložku, mikrofonní vložku baterii. Polohu vložek zapamatujeme pro defi nitivní montáž. Nato membrána slu chátka vrátí zpět celý děj opakuje. Dále vyzkoušíme nejvhodnější vzájemnou vzdálenost vložek, bývá asi mm. Membrána prohne uhlíková zrníčka uvnitř vložky přeskupí. Membrána tedy začne kmitat sluchát kové vložky zřetelně slyšet tón. Přitom vzduchem přenese (při
vhodné vzdálenosti) tato výchylka membránu mikrofonní vložky. nyní musíme vysvětlit, proč jak takový bzučák funguje. Nakonec vmontujeme bzučák vhod skříňky, vidíme obr. Rozsahem vzdálenosti řídíme jak výšku tónu, tak spolehlivost jeho nasazování. Výkon bzučáku dosta tečně silný. Musí být posta veny svisle, jinak uhlíková zrníčka sesypala membránu, nebo opačnou stranu bzučák nefungoval. jedné její
. Bude-li vás trénovat víc, můžete připo jit dvoje troje. Při' připojení baterie obvodu mikrofonní sluchátkové vložky vznikne proudový impuls, který vychýlí membránu sluchát ka. Tím zvětší nebo zmenší vnitřní odpor mikrofonu, tedy celého obvodu také velikost proudu protékají cího obvodem. Vložky sobě přiložíme membránami. Abychom zvykli sluchátkový po slech, připojíme paralelně sluchátkové vložce normální vysokoohmová sluchát ka
