Říká se, že oheň je přítel člověka, že voda je pro jeho život ničím nenahraditelná a nepostradatelná. Nezvládne-li je však, znamenají nebezpečí, někdy dokonce i pohromu. A není tu jistá podobnost s elektřinou, kterou kdysi náš věcí neznalý předek považoval za nadpřirozenou sílu a strachoval se blesku, aniž věděl, jak a proč se jeho klikatá kresba objevuje na obloze a ohrožuje jeho příbytek?
Podle schématu zapojíme série nejprve pokusně sluchátkovou vložku, mikrofonní vložku baterii. Nakonec vmontujeme bzučák vhod skříňky, vidíme obr. Musí být posta veny svisle, jinak uhlíková zrníčka sesypala membránu, nebo opačnou stranu bzučák nefungoval. Membrána tedy začne kmitat sluchát kové vložky zřetelně slyšet tón. Nato membrána slu chátka vrátí zpět celý děj opakuje. Membrána prohne uhlíková zrníčka uvnitř vložky přeskupí. Přitom vzduchem přenese (při
vhodné vzdálenosti) tato výchylka membránu mikrofonní vložky. Tím zvětší nebo zmenší vnitřní odpor mikrofonu, tedy celého obvodu také velikost proudu protékají cího obvodem. Abychom zvykli sluchátkový po slech, připojíme paralelně sluchátkové vložce normální vysokoohmová sluchát ka. nyní musíme vysvětlit, proč jak takový bzučák funguje. jedné její
. Rozsahem vzdálenosti řídíme jak výšku tónu, tak spolehlivost jeho nasazování. Při' připojení baterie obvodu mikrofonní sluchátkové vložky vznikne proudový impuls, který vychýlí membránu sluchát ka. Výkon bzučáku dosta tečně silný. Dále vyzkoušíme nejvhodnější vzájemnou vzdálenost vložek, bývá asi mm. Polohu vložek zapamatujeme pro defi nitivní montáž. Bude-li vás trénovat víc, můžete připo jit dvoje troje. Vložky sobě přiložíme membránami
