Ale život si
nevybírá, a^smrt teprve ne. Ale jedna smrt může stát užitečnou výstrahou může
svým příkladem zabrániti úmrtím jiným, tak nešťastník, který tra
gicky umírá, může, je-li jeho případu použito jako příkladu, vlastně
zachrániti život mnohým jiným.
O tom jsme debatovali jedním vedoucích inženýrů našich
elektráren, který této tragické příhodě mnou přišel přinesl
ssebou zápis poslední tragedii statistiku minulých úrazech.
Jak vlastně těch Ivančicích stalo? tady přede mnou hlá
šení příslušného elektrárenského podniku. srpna hráli
v okolí tři nešťastní chlapci dva bratři Mazálkové jistý Oldřich
Schwarz, znichž dva byli sedmnáctiletí jeden osmnáctiletý, kopanou. Podal postiženému
obnaženou ruku, nikoliv tedy ruku obalenou aspoň kapesníkem nebo
hadrem byl jím, patrně proto, postižený byl křečích, stržen
53
.
Míč jim zaběhl mezi spadené dráty jeden mladíků pro něj běžel. světelné instalaci jedné
boudy při ivančickém mlýně ležely zemi dávno přetrhané staré
dráty.
A jistou dávkou pýchy přiznám, moje svědomí zůstává čisté.ZABRAŇTE ÚRAZŮM ELEKTŘINOU!
Doslov prof. MUDr Jiřího Štefla. Lidé tak málo berou srdci rady odborníků, skutečně
mnohdy sami sobě opatřují bezplatnou jízdenku onen svět.
Zapletl drátů jak praví zpráva, byl proudem stržen zem. této chvíle staly dráty, ležící zemi nebezpeč
nější než zmije ukrytá trávě, protože byly pod proudem, který nich
nepozorován unikal, když bylo vlhko, země. Někdo tamních lidí, hospodařících okolí, omylem původně
odpojené dráty zapojil tím, kdesi rozvodné desce zašrouboval
nové pojistky. 23.
Vědomí neztratil, válel mezi vodiči, zaplétal nich volal
o pomoc. pomoc přiběhl jeho bratr Milan.
Člověku zdá, když čte najednou více předpisů nařízení, to
nějaká přehnaná opatrnost, nakupená jedno místo. Činím tak občas, abych znovu znovu
mohl říci, zdali jsem skutečně každém případě učinil všechno, aby
nemocný, svěřený péči, nepřišel zbůhdarma předčasně nebe.
Mnozí zVás jistě četli 1948 tragickou zprávu smrti tří mladých
jinochů, kteří byli zabiti elektrickým proudem Ivančicích tento
můj výklad býti řečí nad jejich hrobem směřující tomu, aby jako
každá smrt, tak tato, nebyla marnou zbytečnou obětí.
Ale mám pocit stejný, jako když prohlížím elektrárenské sta
tistiky. Podívejme proto, jak skutečnost využívá
neznalosti všech těch věcí, které jste tady četli. Neboť
i tak smutná věc jako úmrtí rodině může přinésti lidstvu vždycky
něco dobrého, když již nepomůže nešťastníkům blízké pozůstalé
nepotěší. Leží
ty papíry přede mnou ještě hůře, než kdybych probíral
úmrtními oznámeními svých bývalých pacientů, kterých onom
světě již také pěkná řada
