POUČENÍ pro osoby neznalé, jak zacházeti s elektrickým zařízením

| Kategorie: Kniha Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Elektrotechnický svaz český (ESČ)

Strana 55 z 61

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Někdo tamních lidí, hospodařících okolí, omylem původně odpojené dráty zapojil tím, kdesi rozvodné desce zašrouboval nové pojistky. Ale jedna smrt může stát užitečnou výstrahou může svým příkladem zabrániti úmrtím jiným, tak nešťastník, který tra­ gicky umírá, může, je-li jeho případu použito jako příkladu, vlastně zachrániti život mnohým jiným. pomoc přiběhl jeho bratr Milan. Ale mám pocit stejný, jako když prohlížím elektrárenské sta­ tistiky. Podívejme proto, jak skutečnost využívá neznalosti všech těch věcí, které jste tady četli. MUDr Jiřího Štefla. Mnozí zVás jistě četli 1948 tragickou zprávu smrti tří mladých jinochů, kteří byli zabiti elektrickým proudem Ivančicích tento můj výklad býti řečí nad jejich hrobem směřující tomu, aby jako každá smrt, tak tato, nebyla marnou zbytečnou obětí. O tom jsme debatovali jedním vedoucích inženýrů našich elektráren, který této tragické příhodě mnou přišel přinesl ssebou zápis poslední tragedii statistiku minulých úrazech. světelné instalaci jedné boudy při ivančickém mlýně ležely zemi dávno přetrhané staré dráty. Člověku zdá, když čte najednou více předpisů nařízení, to nějaká přehnaná opatrnost, nakupená jedno místo. Zapletl drátů jak praví zpráva, byl proudem stržen zem. A jistou dávkou pýchy přiznám, moje svědomí zůstává čisté. Podal postiženému obnaženou ruku, nikoliv tedy ruku obalenou aspoň kapesníkem nebo hadrem byl jím, patrně proto, postižený byl křečích, stržen 53 . Neboť i tak smutná věc jako úmrtí rodině může přinésti lidstvu vždycky něco dobrého, když již nepomůže nešťastníkům blízké pozůstalé nepotěší. této chvíle staly dráty, ležící zemi nebezpeč­ nější než zmije ukrytá trávě, protože byly pod proudem, který nich nepozorován unikal, když bylo vlhko, země. Jak vlastně těch Ivančicích stalo? tady přede mnou hlá­ šení příslušného elektrárenského podniku.ZABRAŇTE ÚRAZŮM ELEKTŘINOU! Doslov prof. Ale život si nevybírá, a^smrt teprve ne. Vědomí neztratil, válel mezi vodiči, zaplétal nich volal o pomoc. Leží ty papíry přede mnou ještě hůře, než kdybych probíral úmrtními oznámeními svých bývalých pacientů, kterých onom světě již také pěkná řada. 23. Činím tak občas, abych znovu znovu mohl říci, zdali jsem skutečně každém případě učinil všechno, aby nemocný, svěřený péči, nepřišel zbůhdarma předčasně nebe. srpna hráli v okolí tři nešťastní chlapci dva bratři Mazálkové jistý Oldřich Schwarz, znichž dva byli sedmnáctiletí jeden osmnáctiletý, kopanou. Lidé tak málo berou srdci rady odborníků, skutečně mnohdy sami sobě opatřují bezplatnou jízdenku onen svět. Míč jim zaběhl mezi spadené dráty jeden mladíků pro něj běžel