V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
století používaly jen kapesních svítilnách, elektric
kých hračkách, nebo jako záložní zdroje. Mikroelektronika informatika
vyvolala strmý vývoj elektrochemických zdrojů. Vojenský lékař Wilhelm Joseph Sinseden 1854 při elektrolýze
kyseliny sírové povšiml, kladná olověná elektroda pokryla oxidem
olovičitým, čímž získala záporný potenciál něco vyšší, než měla záporná
elektroda.
Vynález akumulátoru neprobíhal tak dramaticky jako glavanického
článku.2. století, kdy se
začal používat střídavý proud, význam elektrochemických zdrojů poklesl. Galvani jej demonstroval
56
. let 20. 1859) dalších. Uvedli
jsme, Galvani vyvolával kontrakci žabích svalů dvěma způsoby.29. vypnutí vnějšího zdroje spojení elektrod protékal proud
v opačném směru, tak dlouho, oxid opět rozložil. Stejnosm ěrné proudy
Jednotka napětí „volt“ byla stanovena kongresem, který konal 21. Depolarizací elektrod
a konstrukcí dalších galvanických článků zabývala řada dalších badate
lů články, které vyvinuli, byly spojovány jejich jmény. zdokonalení
akumulátoru podílela řada badatelů, avšak koncem 19. 1836), články
německých fyziků Bunsena Meindingera (r. Ponechal zinkovou elek
trodu, stříbrnou elektrodu nahradil slisovanou směsí uhelného prachu
s oxidem manganičitým místo elektrolytu použil měkkou salmiakovou
pastu. Mezi nejzná
mější tehdy patřil článek londýnského chemika Danielia (r.
Vraťme ještě okamžik počátkům galvanických článků. 2.
Další vývoj galvanických článků
Voltův článek měl své nedostatky: měděná elektroda pokrývala bub
linkami vodíku, zinková elektroda rozpouštěla. Druhý způsob, něhož kontrakci docházelo vlivem blízkého
elektrického výboje, zůstal tehdy nevysvětlen.
Poměrně dokonalý byl galvanický článek, který sestrojil 1866 fran
couzský železniční inženýr George Lechlanché.2. Volta si
všímal jen případu, kdy kontrakce svalu nastala při dotyku kovovým ná
strojem. Nízká cena zlepšené elektrické parametry vedly hromadné výro
bě Lechlanchéových článků, obr.
Až 50. září
1881 Paříži
