V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
století, kdy se
začal používat střídavý proud, význam elektrochemických zdrojů poklesl. Uvedli
jsme, Galvani vyvolával kontrakci žabích svalů dvěma způsoby. Depolarizací elektrod
a konstrukcí dalších galvanických článků zabývala řada dalších badate
lů články, které vyvinuli, byly spojovány jejich jmény.2.2.29. století používaly jen kapesních svítilnách, elektric
kých hračkách, nebo jako záložní zdroje. Galvani jej demonstroval
56
.
Vraťme ještě okamžik počátkům galvanických článků. Ponechal zinkovou elek
trodu, stříbrnou elektrodu nahradil slisovanou směsí uhelného prachu
s oxidem manganičitým místo elektrolytu použil měkkou salmiakovou
pastu.
Poměrně dokonalý byl galvanický článek, který sestrojil 1866 fran
couzský železniční inženýr George Lechlanché. 2. Stejnosm ěrné proudy
Jednotka napětí „volt“ byla stanovena kongresem, který konal 21. 1859) dalších. vypnutí vnějšího zdroje spojení elektrod protékal proud
v opačném směru, tak dlouho, oxid opět rozložil. Volta si
všímal jen případu, kdy kontrakce svalu nastala při dotyku kovovým ná
strojem. Vojenský lékař Wilhelm Joseph Sinseden 1854 při elektrolýze
kyseliny sírové povšiml, kladná olověná elektroda pokryla oxidem
olovičitým, čímž získala záporný potenciál něco vyšší, než měla záporná
elektroda.
Vynález akumulátoru neprobíhal tak dramaticky jako glavanického
článku.
Až 50. Nízká cena zlepšené elektrické parametry vedly hromadné výro
bě Lechlanchéových článků, obr. Druhý způsob, něhož kontrakci docházelo vlivem blízkého
elektrického výboje, zůstal tehdy nevysvětlen. let 20. zdokonalení
akumulátoru podílela řada badatelů, avšak koncem 19. září
1881 Paříži. Mikroelektronika informatika
vyvolala strmý vývoj elektrochemických zdrojů. 1836), články
německých fyziků Bunsena Meindingera (r.
Další vývoj galvanických článků
Voltův článek měl své nedostatky: měděná elektroda pokrývala bub
linkami vodíku, zinková elektroda rozpouštěla. Mezi nejzná
mější tehdy patřil článek londýnského chemika Danielia (r
