Pohledy do minulosti elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.

Vydal: KOPP nakladatelství České Budějovice Autor: Daniel Mayer

Strana 56 z 404

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
základě většího počtu experimentů sestavil kovy uhlík) řadu tzv. uzavřeném okruhu, kde dvojice kovů ponořena elektrolytu, lze udržet trvalý elek­ trický proud. Vzniklé proudové impulsy vysvětlil přítomností „kontaktní elektřiny". " „Voltův sloup“ Voltu hluboce zaujala Galvaniho kniha mnoha obměnami opakoval jeho pokusy. Jeho památku zde připomíná „Museum Voltiano“. závěr svého života vrátil rodného Como, kde zemřel věku let následky mozkové mrtvice. Čím dále jsou této řadě materiály elektrod sebe, tim větší napětí mezi nimi vzniká. Záhy však odmítl Galvaniho interpretaci svalových kontrakcí pomocí „živočišné elektřiny“. Když Volta 1804 chtěl vzdát svého profesorského místa univerzitě v Pavii, Napoleon odmítl těmito slovy:,, Voltův odchod nemohu schválit. (Vzhledem tomu, voltmetry ještě neexistovaly, Volta 52 . Voltová řada: + Zn, Pb, Sn, Fe, Cu, Au, Ag, Pt, - Každý člen této řady při styku kovy, které řadě následují, nabíjí kladně, kovy, které předcházejí, záporně.2.2. Volta totiž ukázal, styčné ploše dvou různých kovů vzniká kontaktní (stykový) potenciál, který pro urči­ tou dvojici kovů charakteristický. Volta prohlá­ sil, elektřina nevzniká nervech svalech, jak předpokládal Galva- ni, ale styku dvou různých kovů. Ukázal, žáby byly Galvaniho pokusech nepodstatnou rekvizitou sloužily jen jako citlivý indikátor. Stejnosm ěrné proudy Traduje historka, Napoleon, jako císař, při návštěvě Pařížské národní knihovny, zastavil busty vůdčí postavy francouzského osví­ cenství 18. století Francois Voltaira, věnci nápisem „Au grand Vol- taire“ smazal poslední tři písm ena Volta byl jmenován doživotním univerzitním profesorem. ťpřednáší třeba jen jednou clo roka, ale univerzita Pavii byla zasažena clo srdce, kdybych připustil, aby tak slavnéjméno bylo vypuštěno zjejich členů; ostatně dobrý gene­ rál umírá poli cti. Jestli­ že jeho profesorská funkce příliš únavná, nechťje omezena