V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Pokusil obdobně vysvětlit magnetické jevy, pomo
cí další nevažitelné substance magnetickéhojluida. Například Franklin 1750
pozoroval, železný klíč, jím prošel elektrický výboj, byl zmagnetován.
Od dob Gilbertových považovalo samozřejmé, elektrické
a magnetické jevy spolu nesouvisí.
41
. Tato kniha, která vyšla 1759 Petrohradě, byla po
Gilbertově díle dalším systematickým vědeckým pojednáním. svých letech odešel Ruska.
Aepinus byl autorem pozoruhodné latinsky psané knihy Tentamen
Theoriae Electricitatis Magneíismi (Pokus teorii elektřiny magne
tismu), obr.16 tento Franklinův experiment zobrazen dobové rytině. Podobně jako Franklin, byl zastáncem uni
tární fluidové teorie. Byl zvolen profesorem
a řádným členem petrohradské akademie, kde pak pracoval převážnou část
svého života letech 1757 1798). Aepinus ní
formuloval zákon elektrostatické indukce (tj.
Souvislost elektřiny magnetismu spolehlivě prokázal let poz
ději Hans Christian Oersted.
Na obr. Narodil Rostocku, studoval Jeně působil jako profesor fyzi
ky Berlíně.
FRANZ ULRYCH THEODOR AEPINUS (1724 1802) byl německý
fyzik. Časem však počaly objevovat ná
znaky, mezi oběma jevy jsou jisté souvislosti. 2. 2.21.Pokus jednotnou teórii elektrických a
\
mosvodníkem (tj.
Pokus jednotnou teorii elektrických magnetických jevů
a další nové poznatky
Prvním, jenž pokusil jednotnou teorii elektrických magnetických
jevů, byl Franz Aepinus. prokázal, tělese vzniká
elektrický náboj vlivem jiného blízkého elektrického náboje) zákon za
chování elektrického náboje. Myšlenku vzájemném
působení elektrického magnetického fluida sice nepodařilo mate
maticky rozvinout, ale upozornění mnohé analogie mezi oběma jevy
bylo pro další vývoj inspirativní. stavitelem hromosvodů) nás byl Anton Renner (1745-
1828), který instaloval hromosvody pražském hradu řadě dalších
významných budov; své výrobky dodával zahraničí
