V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Diviš popsal své experimenty knize ,,Magici naturalis “(Přírodní kouzeí-
nictví), kterou pro odpor církevních kruhů mohl vydat 1765 to
v Německu, městě Túbingenu. Jeho kniha vzbudila své době velký ohlas. Prelát Norbert Xantinský žil rozmařilým hříšným životem
a když jeho blízkosti udeřil blesk jako zázrakem bez zranění vyvázl, založil
v údolí Prémontré Laonu klášter.
Katolická církev považovala blesk božího posla trestajícího lidstvo nepři
pouštěla zasahovat vůle boží.
Diviš nazval svůj bleskosvod „machina meteorologica" (meteorologický
stroj). 1760 zničili. Tato konstrukce byla upev
něna dřevěném stožáru vysokém třemi řetězy byla spojena zemí. tj. době byla rozšířena pověra, ochranou proti blesku
jsou hromničky.Život Prokopa Diviše
ství.20 zobrazena jeho dosti složitá ocelová konstrukce.
Sedláci domnívali, způsobeno Divišovým bleskosvodem, proto ho
vr. Asketicky zde strávil zbytek svého života své
smrti byl prohlášen svátého. Divišův projekt nenalezl pochopení míst
ních občanů. Na
železných ramenech byly umístěny kovové krabice železnými pilinami na
svém povrchu měly velké množství drobných hrotů.
Jedním motivů, které přiměly Diviše studiu blesků prý byla legenda založení
premonstrátského řádu.
Sedláci nazývali „ďáblův kříž“. Činnost faráře Diviše tedy nesporně svědčila
o jeho osobní odvaze. svíčky zapálené oknech při blížící bouřce. Jeho ostatky byly 1627 uloženy kláštera pre-
monstrátů Strahově. Diviš však proslavil zejména svými experimenty odvrácení ne
bezpečí spojeném úderem blesku. 2. době panovalo znojemské oblasti velké sucho neúroda.
39
. obr.
Divišův „meteorologický stroj“
K výzkumům atmosférické elektřiny byl Diviš inspirován zprávou tragic
ké smrti petrohradského profesora Richmanna, uveřejněnou Pražských poš
tovských novinách zahradě přímětické fary 1754 místního kováře
nechal postavit uzemněný hromosvod (bleskosvod), který měl preventivním
vysáváním atmosférické elektřiny mraků ajejím odváděním země zabrá
nit vzniku bouřek. Divišův přínos spočívá tom, dovedl Franklinovy po
znatky konce: prokázal, má-li bleskosvod spolehlivě chránit před účinky
blesku, musí být uzemněn
