Pohledy do minulosti elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.

Vydal: KOPP nakladatelství České Budějovice Autor: Daniel Mayer

Strana 43 z 404

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
době panovalo znojemské oblasti velké sucho neúroda. Na železných ramenech byly umístěny kovové krabice železnými pilinami na svém povrchu měly velké množství drobných hrotů.20 zobrazena jeho dosti složitá ocelová konstrukce. obr. Prelát Norbert Xantinský žil rozmařilým hříšným životem a když jeho blízkosti udeřil blesk jako zázrakem bez zranění vyvázl, založil v údolí Prémontré Laonu klášter. Diviš nazval svůj bleskosvod „machina meteorologica" (meteorologický stroj). Jeho ostatky byly 1627 uloženy kláštera pre- monstrátů Strahově. svíčky zapálené oknech při blížící bouřce. 39 . Sedláci nazývali „ďáblův kříž“. Sedláci domnívali, způsobeno Divišovým bleskosvodem, proto ho vr. Diviš však proslavil zejména svými experimenty odvrácení ne­ bezpečí spojeném úderem blesku. době byla rozšířena pověra, ochranou proti blesku jsou hromničky. Divišův přínos spočívá tom, dovedl Franklinovy po­ znatky konce: prokázal, má-li bleskosvod spolehlivě chránit před účinky blesku, musí být uzemněn. tj. Činnost faráře Diviše tedy nesporně svědčila o jeho osobní odvaze. Tato konstrukce byla upev­ něna dřevěném stožáru vysokém třemi řetězy byla spojena zemí. Divišův „meteorologický stroj“ K výzkumům atmosférické elektřiny byl Diviš inspirován zprávou tragic­ ké smrti petrohradského profesora Richmanna, uveřejněnou Pražských poš­ tovských novinách zahradě přímětické fary 1754 místního kováře nechal postavit uzemněný hromosvod (bleskosvod), který měl preventivním vysáváním atmosférické elektřiny mraků ajejím odváděním země zabrá­ nit vzniku bouřek. Katolická církev považovala blesk božího posla trestajícího lidstvo nepři­ pouštěla zasahovat vůle boží. Divišův projekt nenalezl pochopení míst­ ních občanů. Jedním motivů, které přiměly Diviše studiu blesků prý byla legenda založení premonstrátského řádu. 2. Jeho kniha vzbudila své době velký ohlas. Diviš popsal své experimenty knize ,,Magici naturalis “(Přírodní kouzeí- nictví), kterou pro odpor církevních kruhů mohl vydat 1765 to v Německu, městě Túbingenu. 1760 zničili.Život Prokopa Diviše ství. Asketicky zde strávil zbytek svého života své smrti byl prohlášen svátého