V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Divišův přínos spočívá tom, dovedl Franklinovy po
znatky konce: prokázal, má-li bleskosvod spolehlivě chránit před účinky
blesku, musí být uzemněn. 1760 zničili. Jeho kniha vzbudila své době velký ohlas. Prelát Norbert Xantinský žil rozmařilým hříšným životem
a když jeho blízkosti udeřil blesk jako zázrakem bez zranění vyvázl, založil
v údolí Prémontré Laonu klášter.
Diviš popsal své experimenty knize ,,Magici naturalis “(Přírodní kouzeí-
nictví), kterou pro odpor církevních kruhů mohl vydat 1765 to
v Německu, městě Túbingenu. Tato konstrukce byla upev
něna dřevěném stožáru vysokém třemi řetězy byla spojena zemí. tj. době panovalo znojemské oblasti velké sucho neúroda.Život Prokopa Diviše
ství. 2. době byla rozšířena pověra, ochranou proti blesku
jsou hromničky. Diviš však proslavil zejména svými experimenty odvrácení ne
bezpečí spojeném úderem blesku.
39
.
Diviš nazval svůj bleskosvod „machina meteorologica" (meteorologický
stroj). Na
železných ramenech byly umístěny kovové krabice železnými pilinami na
svém povrchu měly velké množství drobných hrotů. Činnost faráře Diviše tedy nesporně svědčila
o jeho osobní odvaze.
Katolická církev považovala blesk božího posla trestajícího lidstvo nepři
pouštěla zasahovat vůle boží.
Jedním motivů, které přiměly Diviše studiu blesků prý byla legenda založení
premonstrátského řádu.
Sedláci domnívali, způsobeno Divišovým bleskosvodem, proto ho
vr. Divišův projekt nenalezl pochopení míst
ních občanů. Jeho ostatky byly 1627 uloženy kláštera pre-
monstrátů Strahově. Asketicky zde strávil zbytek svého života své
smrti byl prohlášen svátého.20 zobrazena jeho dosti složitá ocelová konstrukce. obr. svíčky zapálené oknech při blížící bouřce.
Sedláci nazývali „ďáblův kříž“.
Divišův „meteorologický stroj“
K výzkumům atmosférické elektřiny byl Diviš inspirován zprávou tragic
ké smrti petrohradského profesora Richmanna, uveřejněnou Pražských poš
tovských novinách zahradě přímětické fary 1754 místního kováře
nechal postavit uzemněný hromosvod (bleskosvod), který měl preventivním
vysáváním atmosférické elektřiny mraků ajejím odváděním země zabrá
nit vzniku bouřek
