V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Křižík začal výrobou
a instalací obloukovek, nimiž měl nejvíce zkušeností.
osvětlovací lustr pro taneční sál Žofíně, nichž největší měl 250 žáro
vek. Kolem fontány shromažďo
vali vlastenecky smýšlející Pražané, kteří svůj obdiv dávali najevo zpěvem
písní „Kde domov ůj“ „Hej Slovane“.
. Fontána osvětlo
vaná obloukovkami vodotěsných krytech barevnými skly byla návštěv
níky přijímána nadšením úžasem, pohled proudy vody, které byly
pomocí parního stroje vrhány výšky asi pětadvaceti metrů, skýtala
v podvečer nezapomenutelnou podívanou. jejich napájení
zprvu používal dynama kupovaná firmy Schuckert, avšak záhy vytvořil
dynama vlastní konstrukce. 8. Dobový tisk nejvíce oce
ňoval dvě výstavní atrakce: velkolepou elektricky osvětlovanou fontánu,
„fontaine lumineuse" (obr. Křižíkův závod, jenž mezi tím rozrostl 180 zaměstnan
ců, vyrobil instaloval elektrárnu šesti dynamy poháněnými parními
stroji, jež napájela osvětlení výstavních pavilónů. 1887) něm Jindřichův
Hradec. Staré Daňkovce Žižkově
třídě. Křižíkovi přinesla popularitu
a prosperitu. Křižík se
s Plzní těžce loučil, neboť tam zapustil hluboko kořeny byl všeobecně
známou oblíbenou osobností. Mezi Křižíkovy první větší zakázky patří např. Zpočátku tam pracovalo dělníků úředníci.Život Františka Křižíka
lečností bránila zavádění veřejného elektrického osvětlení.43) elektrickou tramvaj.
V Praze pronajal výrobní prostory tzv. svého výrobního programu zahrnul žá
rovková svítidla lustry. Prvním městem Cechách patrně celém Rakousko-Uhersku, jež
mělo veřejné osvětlení ulicích, byl Písek (r.
Významnou roli rozvoji elektrizace Cech sehrála zemská Jubilejní
výstava 1891. Když také
Křižíkova nabídka majiteli plzeňské strojírenské továrny Emilu Škodovi
na společné vybudování strojně-elektrotechnického závodu vyzněla na
prázdno Škoda nebyl ochoten investovat nového nejistého oboru -
vzdal koncem 1883 svého místa dráhy odešel Prahy. byla nejen přehlídkou síly vyspělosti českých pod
nikatelů, ale byla významnou událostí politickou, neboť pomohla české
mu sebevědomí, počínajícímu čelit Vídni
