V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
V literatuře uvádí, Jedlík sestrojil prototyp stejnosměrného dynama, kte
rý byl velmi podobný dynamu vlastním buzením, avšak učinil tak podstatně dří
ve než Siemens. Jedlík však
nedal svůj stroj patentovat, ani jeho spolehlivý popis nezachoval.Vývoj fyzikálních principů stejnosm ěrných . 8.12. Siemensův stejnosměrný stroj cizím buzením (a)
a vlastním buzením: sériový (b), derivační (c) kompamdní (d). tomto prstenci byla navinuta cívka, níž byly
vyvedeny odbočky lamelám komutátoru, obr. 8.
a) d)
Obr. knize Pisky: Fysika pro gymnasia 1870) čteme: Pro
fesor Jedlík sestrojil elektromagnetický hybostroj již 1829. Tento stroj měl
267
." (Elektrotechn.11.)
Dalším významným mezníkem vývoji stejnosměrných strojů bylo
provedení rotoru (kotvy) tvaru železného prstence, zhotoveného svi
nutého železného drátu. 1817 vstoupil benediktýnského
kláštera Rabu (přijal tam éno Anián), 1831 působil jako profesor fyziky
na Královské akademii Bratislavě 1839 univerzitě Budapešti. obzor, 1929, „25-tiletéjubile
um Uherského elektrotechnického spolku “. Jeho myšlenka zprvu neujala 1873 znovu použil
belgičan THÉOPHILE GRAMME; rotor stroje podle něho nazýval
Grammův prstenec vinutí prstenci prstencové vinutí.“. Autorem této kon
strukce byl Ital ANTONIO PACINNOTTI, profesor fyziky univerzitě
v Pise, 1860. Narodil Zemnom Komárna,
vyrůstal slovensko-maďarském prostředí (otec byl Slovák, matka aďarka),
studoval přírodní vědy, ale též teologii. Snad, jak
uvádí jedna stará publikace, Skromnosti Jedlíkově nutno přičíst, žejeho vynález
zůstal neznám vědcům tehdejším.
V literatuře uvádí, jako vynálezce elektrického stroje prioritu
ŠTEFAN ANIÁN JEDLÍK (1800 1895)
