V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Siemensův stejnosměrný stroj cizím buzením (a)
a vlastním buzením: sériový (b), derivační (c) kompamdní (d). 1817 vstoupil benediktýnského
kláštera Rabu (přijal tam éno Anián), 1831 působil jako profesor fyziky
na Královské akademii Bratislavě 1839 univerzitě Budapešti. Tento stroj měl
267
. 8. Narodil Zemnom Komárna,
vyrůstal slovensko-maďarském prostředí (otec byl Slovák, matka aďarka),
studoval přírodní vědy, ale též teologii. 8. Jedlík však
nedal svůj stroj patentovat, ani jeho spolehlivý popis nezachoval. knize Pisky: Fysika pro gymnasia 1870) čteme: Pro
fesor Jedlík sestrojil elektromagnetický hybostroj již 1829.12. Snad, jak
uvádí jedna stará publikace, Skromnosti Jedlíkově nutno přičíst, žejeho vynález
zůstal neznám vědcům tehdejším. obzor, 1929, „25-tiletéjubile
um Uherského elektrotechnického spolku “." (Elektrotechn.
V literatuře uvádí, jako vynálezce elektrického stroje prioritu
ŠTEFAN ANIÁN JEDLÍK (1800 1895).
a) d)
Obr.)
Dalším významným mezníkem vývoji stejnosměrných strojů bylo
provedení rotoru (kotvy) tvaru železného prstence, zhotoveného svi
nutého železného drátu.
V literatuře uvádí, Jedlík sestrojil prototyp stejnosměrného dynama, kte
rý byl velmi podobný dynamu vlastním buzením, avšak učinil tak podstatně dří
ve než Siemens. Autorem této kon
strukce byl Ital ANTONIO PACINNOTTI, profesor fyziky univerzitě
v Pise, 1860.11. Jeho myšlenka zprvu neujala 1873 znovu použil
belgičan THÉOPHILE GRAMME; rotor stroje podle něho nazýval
Grammův prstenec vinutí prstenci prstencové vinutí.Vývoj fyzikálních principů stejnosm ěrných .“. tomto prstenci byla navinuta cívka, níž byly
vyvedeny odbočky lamelám komutátoru, obr
