Pohledy do minulosti elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.

Vydal: KOPP nakladatelství České Budějovice Autor: Daniel Mayer

Strana 26 z 404

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
koule magnetitu), tedy Země sama velký mag­ net. Gilbert též zbýval elektrickými jevy, dospěl těmto výsledkům: ■ Zjistil, třením může být uveden stavu, nčmž přitahuje lehká tělíska, nejen jantar, ale též jiné látky, jako síra, sklo další - nalezl jich přes dvacet. Byla prvním vědec­ kým pojednáním elektrických magnetických jevech. ■ Pro okolí zelektrovaných těles zavedl Gilbert pojem elektrické ef­ fluvium (elektrický výron). Tato kniha vyšla Londýně 1600. ■ Pro určování elektrického fluida sestrojil první měřici přistroj tzv.1. Elektrostatické agnetostatické y magnetkami zjišťoval magnetické pole jejím okolí. Magnetické póly přitom považoval shodné póly zeměpisnými. 2.5. Tato myšlenka, jíž více než 200 letech rozvedl Faraday, která posléze vyústila zavedení pojmu „elektromagnetické pole“, svědčí pozoruhodné Gilbertově intuici. Gauss 1855). své době byla velmi proslulou stala východiskem pro řadu Gilbertových pokračova­ telů. Gilbert shrnul své výzkumy latinsky psané knize „De agnete“ (O magnetu). ■ Elektřinu považoval jakousi nevažitelnou kapalinu, „fluidum elec­ trician elektrický náboj chápal jako určité množství této kapaliny. elektrické versorium. Gilbertem zavedené pojmy „elektrické cfluvium“ „magnetické eflu- vium“ nás opravňují domněnce, Gilbert přisuzoval „okolí“ elektrické­ ho magnetického objektu hmotnou povahu. K hlubšímu poznání geomagnetického pole později přispěli známý ast­ ronom Halley (1656 1742) zejména slavný matematik fyzik F.2. Toto měřidlo bylo obdobou kompasu, ale mís­ to zmagnetované střelky bylo otočně uloženo lehké stébélko obr. Výsledky srovnával s magnetickým polem Země („terra“). Přesto, měl dispozici jen po­ měrně malý počet měření směru zemského pole, učinil naprosto správný závěr: Magnetické pole Země svým prostorovým uspořádáním analo­ gické poli modelu (tj. 2