V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
■ Elektřinu považoval jakousi nevažitelnou kapalinu, „fluidum elec
trician elektrický náboj chápal jako určité množství této kapaliny. Přesto, měl dispozici jen po
měrně malý počet měření směru zemského pole, učinil naprosto správný
závěr: Magnetické pole Země svým prostorovým uspořádáním analo
gické poli modelu (tj. Magnetické póly přitom považoval shodné póly zeměpisnými.
2.2. Elektrostatické agnetostatické y
magnetkami zjišťoval magnetické pole jejím okolí.
■ Pro okolí zelektrovaných těles zavedl Gilbert pojem elektrické ef
fluvium (elektrický výron). Tato kniha vyšla Londýně 1600. koule magnetitu), tedy Země sama velký mag
net.
Gilbertem zavedené pojmy „elektrické cfluvium“ „magnetické eflu-
vium“ nás opravňují domněnce, Gilbert přisuzoval „okolí“ elektrické
ho magnetického objektu hmotnou povahu. Výsledky srovnával
s magnetickým polem Země („terra“).5.
■ Pro určování elektrického fluida sestrojil první měřici přistroj tzv. Toto měřidlo bylo obdobou kompasu, ale mís
to zmagnetované střelky bylo otočně uloženo lehké stébélko obr.
Gilbert shrnul své výzkumy latinsky psané knize „De agnete“
(O magnetu).
K hlubšímu poznání geomagnetického pole později přispěli známý ast
ronom Halley (1656 1742) zejména slavný matematik fyzik F.
elektrické versorium. své době byla
velmi proslulou stala východiskem pro řadu Gilbertových pokračova
telů. 2. Byla prvním vědec
kým pojednáním elektrických magnetických jevech.
Gauss 1855).1. Tato myšlenka, jíž více
než 200 letech rozvedl Faraday, která posléze vyústila zavedení
pojmu „elektromagnetické pole“, svědčí pozoruhodné Gilbertově intuici.
Gilbert též zbýval elektrickými jevy, dospěl těmto výsledkům:
■ Zjistil, třením může být uveden stavu, nčmž přitahuje lehká
tělíska, nejen jantar, ale též jiné látky, jako síra, sklo další -
nalezl jich přes dvacet
