V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Hertzův dipól rozkmitáme napří
klad tím, „elektrody kondenzátoru“ přivedeme náboj; provedeme to
pomocí jiskřiště, které připojíme napětí, např. 7..
Existenci elektromagnetických vln, které šíří oscilátoru, experimen
tálně prokázal Hertz pomocí rezonátoru.
Obr. tlumené kmity
(každájiskra zdrojem vysokofrekvenčních kmitů, které
v důsledku ztrát obvodu slábnou: (b) .7.
Hertz odpovídá:,,Nikoliv bylo tomu třeba zrcadla tak širokéhojako
kontinent..35c.35d). jednom svých dopisů zabývá otázkou, zda po
važuje možné pomocí elektromagnetických vln přenášet telefonické hovory.
Hertz neměl zájem využití elektromagnetických vln; nevěřil, někdy
mohly prakticky používat.35e). Bezdrátový přenos inform ace
Genialita Hertzových pokusů spočívá tom, byl poprvé sestrojen
otevřený kmitavý obvod. Při přeskoku jiskry oscilátoru přeskočila jiskřička jiskřišti
rezonátoru. Hertz použil dvě kovové, navzájem izolované
tyče, umistěné společné ose přilehlých koncích opatřené kulička
mi; mezera mezi nimi byla asi toto uspořádání nazývá Hertzův
oscilátor (též Hertzův dipól), obr.
238
. Efekt byl výraznější, když
oscilátor rezonátor byly rezonanci.
7. Jiskry, které přeskakují jiskřišti, rozkmitají oscilátor, ten vyza
řuje okolí elektromagnetické vlny (obr..
7. třecí elektriky (obr.. Jiskra rezonátoru byla velmi slabá, takže bylo možno po
zorovat jen zatemněné místnosti, pomocí lupy. 7. důkazu existence elektromagnetických vln jejich využívání pro
přenos informace byla ještě dlouhá cesta. Jelikož obvodu se
též uplatňuje odpor vodičů, dochází tlumeným vlnám (obr.36. netlumené kmity,
vyrábějíje vysokofrekvenční generátory nebo elektronické oscilátory.36a). Tvar elektromagnetických vln: (a) .36b).2. 7. Ten měl podobu kruhového
závitu měděného drátu, opatřeného koncích malým jiskřištěm (obr. 7
