V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
středověku byla
knihou velmi uznávanou zřejmě inspirovala Williama Gilberta, který byl
první, jenž soustavně vědecky zkoumal magnetické elektrické jevy. 2. Elektrostatické agnetostatické y
důstojník PETER PEREGRINUS 1267.2. Peregrius době zabýval myšlenkou sestrojení pcrpc-
tum mobile, čemuž chtěl použít magnetovec. (Obě
zmíněné vlastnosti uváděl již Peregrin.)
2. Postupoval čistě experimentálně nepouštěl do
filosofických spekulací.2. vždy dva
póly, severní jižní, jakkoliv rozdělujeme. století. Titulní strana tohoto díla zdobenou drevoryti
nou, ručně kolorovanou zobrazena obr. Byl napsán formou dopisů
a nazýval „Epištola agnete“ (Dopis magnetu). Byl zřejmě
úspěšným lékařem, neboť 1600 byl zvolen prezidentem Královské lé
kařské společnosti 1601 byl jmenován osobním lékařem anglické
královny Alžběty Kromě své lékařské praxe intenzivně zabýval che
mií, astronomií, metalurgií zejména zemským magnetismem elektro
statickými jevy díky těmto svým zájmům vstoupil dějin přírodních
věd.) tím účelem studoval vše, co
bylo době známo magnetismu tyto poznatky vložil svého Dopi
su.1. Gilbert provedl přes 600 systematických pokusů
a dosáhl především těchto poznatků:
■ Permanentní magnet vždy magnetickým dipólem, tj.
Gilbert prováděl své studie magnetických elektrických jevů přelo
mu 16.
První vědecké poznatky
WILLIAM GILBERT (1544 1603) narodil Colchestru (Anglie)
a vystudoval lékařství John's Collegc univerzity Cambridge. Gilbert zemřel při morové epidemii. Pergrinius jej na
psal, když francouzskou armádou zúčastnil obléháni město Lucera
v jižní Itálii.
■ Stejnojmenné póly magnetu odpuzují, opačné přitahují. (Svými úvahami snad
trochu přiblížil myšlence elektromotoru. 17. Kniha byla zprvu ručnč opisována vynálezu knihtisku byla vydána
v Augsburku 1558. Poté ces
toval Evropě svém návratu stal londýnským lékařem
