V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
V 1851 byl telegraf sloučen poštovní službou. Morse), avšak uspěl 1855 anglický
fyzik David Eduard Hughes.
Další vývoj telegrafu spočíval navržení přístroje, který nahradil
člověka náročné operaci, totiž rychlém kódování dekódování přená
šené zprávy tedy vynálezu dálnopisu.Rozvoj telegrafu
tehdejší společnosti, které nutně potřebovaly prostředek pro rychlé doro
zumívání velké vzdálenosti. Například telegram
z Prahu Vídně stál zlatých krejcarů. této stránce byl výhodný
ručkový telegraf (např. okamžiku, když vysílači písmeno, které
chceme přenášet, vyslán vedení proudový impuls, který přijímači
přirazí proužek papíru typovému kolečku přenášené písmeno vytiskne. Telegrafní zpráva musela být
napsána němčině (tj. Telegraf sloužil zprvu
jen potřebě železnice, armády státních úřadů. Jeho vynález se
používal padesátých let 20.
V Evropě telegraf začal používat nejprve Anglii Německu. století. Princip zůstal zachován, avšak značně složitou me
chanikou docílil větší výkon, asi 2000 slov hodinu. Jeho
nedostatkem bylo, nezanechával záznam.
Zdokonalení Hughesova dálnopisu provedl 1884 francouzský
inženýr Emil Baudot. Princip spočívá tom, vysílači přijí
mači otáčejí typová kolečka vyrytými písmeny obvodě. něco
později byly budovány telegrafní linky Rakousko-Uherské monarchii,
a tak, aby bylo možno dosáhnout rychlého spojení Vídní; vedly tomu
důvody vojenské ekonomické. soukromé korespon
denci byl nás používán 1850 nikoliv lacino. Poté byla pro
dloužena Brna přes Olomouc Prahy první telegrafní stanice zde byla
umístěna budově dnešního Masarykova nádraží. sestrojení dálnopisu po
koušeli různí vynálezci (mj. Jeho tiskací telegraf představuje dosti složité
zařízení jemné mechaniky. Komise, která vytyčovala trasy vedení
a rozhodovala typu telegrafních přístrojů jejím čele byl Čech, Andreas
Baumgarten) rozhodla, první telegrafní linka povede podél železniční
trati Brna Vídně. mají vůči
sobě stále stejnou polohu). úřední řeči) nesměla mít více než 100 slov. Siemensův), který ukazoval přímo písmena. Otáčejí syn
chronně (tj. stejnou rychlostí) jejich pohyb izochronní (tj.
215
. provozu byla uvedena 1847
