V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
1.l.stol.n.), případně různými,
často fantastickými hypotézami.
Ten byl zpravidla vysvětlován nábožensky, jako projev boha hromovlád-
ce; řecké mytologii jím byl Zeus, římské
Jupiter, slovanské Perun, obr. Babylónský
bůh bouřky Adad Prvním významným souborným pojednáním
o magnetismu byl spis, který napsal francouzský
18
.), nebo blesk důsledkem třením
mraků sebe (EPIKUROS, 4.
Obr.1.) nechal chrá
mu Kamaku postavit stožáry pozlacenými hro
ty, které měly funkci prvních bleskosvodů. stol, vyvolaný zeměpisnými objevy, pak vedl zdoko
nalování kompasu jeho využívání navigaci.
Jedním prvních elektrických jevů, nímž ělověk setkal, byl blesk. Elektrostatické agnetostatické y
vé převzal svých předchůdců.2.1.). 2.l. Tyto
pokusy vysvětlení podstaty elektrických mag
netických jevů byly své podstatě iracionální
a pro poznání přírodních zákonů neměly valný vý
znam. Prudký rozvoj námořní
dopravy 15. době byla též obje
vena magnetická deklinace inklinace.
První zmínka kompasu Evropě 1187. Magnetické projevy byly době
známy Číně, kde nalezly své první praktické využití podobě kompasu.
Slovo elektřina pochází slovajantar (řecký elektron £Á£/crpý) slovo
magnetismus snad názvu maloasijského města Magnesia, jehož okolí
se nacházela železná ruda magnetovec. Jednou nich byla hypotéza, zem
ský magnetismus vyvolávají domnělé ohromné „magnetické hory“ zem
ských magnetických pólech, nebo ,,/nagnctická síla“ vychází Polárky.př. 2.př.-3.
Elektrické magnetické jevy vysvětlovaly antropomorfně (např.n. 16. Naproti tomu uvádí, egyptský faraón
Ramsesse (1198-1168 př.l. při
tažlivá síla permanentního magnetu považovala projev „duše magne
tu“, vytvářela představa „oživené hmotě“ pod. Pokus fy
zikální vysvětlení nalézáme filozofů starého
Řecka: blesk vznikne zapálením hořlavých plynů,
které jsou přítomny vzduchu (ARISTOTELES,
4.stol.n
