V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
době byla též obje
vena magnetická deklinace inklinace. Magnetické projevy byly době
známy Číně, kde nalezly své první praktické využití podobě kompasu.
První zmínka kompasu Evropě 1187. Tyto
pokusy vysvětlení podstaty elektrických mag
netických jevů byly své podstatě iracionální
a pro poznání přírodních zákonů neměly valný vý
znam.l.), případně různými,
často fantastickými hypotézami. 2.
Ten byl zpravidla vysvětlován nábožensky, jako projev boha hromovlád-
ce; řecké mytologii jím byl Zeus, římské
Jupiter, slovanské Perun, obr.př.l.-3.stol. stol, vyvolaný zeměpisnými objevy, pak vedl zdoko
nalování kompasu jeho využívání navigaci.n.1.) nechal chrá
mu Kamaku postavit stožáry pozlacenými hro
ty, které měly funkci prvních bleskosvodů. Jednou nich byla hypotéza, zem
ský magnetismus vyvolávají domnělé ohromné „magnetické hory“ zem
ských magnetických pólech, nebo ,,/nagnctická síla“ vychází Polárky. Babylónský
bůh bouřky Adad Prvním významným souborným pojednáním
o magnetismu byl spis, který napsal francouzský
18
.l.
Elektrické magnetické jevy vysvětlovaly antropomorfně (např.n.
Jedním prvních elektrických jevů, nímž ělověk setkal, byl blesk. Naproti tomu uvádí, egyptský faraón
Ramsesse (1198-1168 př.
Slovo elektřina pochází slovajantar (řecký elektron £Á£/crpý) slovo
magnetismus snad názvu maloasijského města Magnesia, jehož okolí
se nacházela železná ruda magnetovec. 2.), nebo blesk důsledkem třením
mraků sebe (EPIKUROS, 4.n.stol.1. 16.1. při
tažlivá síla permanentního magnetu považovala projev „duše magne
tu“, vytvářela představa „oživené hmotě“ pod.př.2. Prudký rozvoj námořní
dopravy 15. Elektrostatické agnetostatické y
vé převzal svých předchůdců.).
Obr. Pokus fy
zikální vysvětlení nalézáme filozofů starého
Řecka: blesk vznikne zapálením hořlavých plynů,
které jsou přítomny vzduchu (ARISTOTELES,
4
