V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Obdobný osud stihlo tvrzení, které duální Théveninově větě.5. Jeho priori
ta však pochybná, neboť již 1926 setkáváme literatuře firmy
Siemens. Přímý důkaz Heavisideovy operáto
rové metody provedl polský matematik Jan Mikusiňsky 1950.
C. jako
Pleijelova věta). Operátorový
počet byl matematicky precizován 1926 (J. Profesionální matematici Heavisideově
době odmítali pro nedostatečnou matematickou rigoróznost.
Metoda smyčkových proudů
Některé dnes běžně používané pojmy metody nalézáme již pracích
J. Zmíněná poučka byla později „objevena“ ještě
dalšími autory přechodně byla spojována jejich jménem (např. Maxwella.
176
. Avšak již let před tím, 1853, formuloval tento poznatek
význačný berlínský profesor fyziky HERMAN HELMHOLTZ (1821 -94),
včetně exaktního důkazu.
V angloamerické literatuře, která vyšla 1936 uvádí pod jménem
pracovníka Americké telefonní společnosti NORTONA. Poznám dalším vývoji teorie obvodů
Jeden těchto vzorcu Heaviside odvodil, pro případ, řešení algeb
raické rovnice tvar racionálni lomené funkce (což elektrických
obvodech případ velmi častý); dnes tento vztah nazývá eavisideova
věta rozkladu.
Théveninova věta
Zajímavý původ Théveninovy věty. Maxwell dříve nazývala metodou axwellových cyklů. LÉON CHARLES THÉVENIN
(1858 1926) vyjádřil 1883 stručném sdělení, bez matematického
důkazu. Carson, Lévy),
s využitím Laplaceovy transformace. Například při sestavování matematického modelu obvodu
dnes běžně používáme metodu smyčkových proudů, jejím autorem J.
Heaviside navrhl tuto metodu pod vlivem své intuice fyzikálního
významu vyšetřovaných jevů.4