V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Thomson dnes
nesetká svými osly (asses). 1907. 12.5. Thomsona jeho smyslu
pro anglický humor. Profesor jednou odřekl svou přednášku. Některý studentů si
s tímto vzkazem zalaškoval slově „classes" smazal první písmeno. Vzkaz
nyní hlásal, prof. posluchárně ne
chal napsat tabuli studentům tento vzkaz: ,frofessor Thomson will not meet his
classes todav "(Profesor Thomson dnes nebude přednášet).3. Nápis nyní sděloval, prof. let začíná Thomson zajímat problém přenosu signá
lu dálkových kabelech. Tento zájem vyústil Tomsonův projekt kabelo
vého spojení Evropy Amerikou podmořským kabelem.
Na závěr historka profesoru Thomsonovi
Následující historka vypovídá pohotovosti prof. difúzni rovnice:
170
. 5. 1855), pro napětí u(t), libovolném místě vedení,
platí každém okamžiku tzv. nich mj. Respekto
val odpor kapacitu jednotku délky kabelu, obr.7a.
Thomson byl první, jenž vypracoval teorii dlouhého vedení.
odvodil známý vztah pro rezonanční kmitočet, dnes nazývaný Thomsonův
vzorec:
V polovině 50. Pro tento
model odvodil (r. Thomson, Heaviside)
spěch. Když následu
jící den přišel profesor posluchárny, přečetl upravený vzkaz, smazal první
písmeno slově lasses odešel. elektrické magnetické síle, vztahu mezi éterem, elektřinou hmotou,
nebo chemické afinitě nevím nic víc, nežjsem věděl snažil učit své studenty
přírodnífilozofie před lety vprvním semestru své profesury “
William Thomson zemřel svém sídle Netherhallu dne 17. Thomson dnes nesetká svými milenkami. Teorie dlouhého vedení (W.
Dálkové elektrické vedení
Thomson zkoumal rezonanční jevy elektrických obvodech, čemuž
věnoval své významné práce Matematická teorie elektřiny magnetis
m (1845-50) „Elektromagnetické kmity vlny“ (1853).
Byl pochován největšími poctami Westminsterském opatství, vedle
Newtona, Younga Darwina, jejichž dílo přežije věky
