V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Thomsonův termoelektrickýjev. 1866 zjistil, závislosti teplotním gradientu ve
vodiči, jímž prochází elektrický proud, dochází vylučování nebo pohlco
vání tepla tzv. Thomson, Heaviside)
Své přednášky Thomson pravidelně zahajoval patnáetiminutovým zkou
šením studenta, jehož jméno bylo vylosováno.
Byl totiž jedním prvních, jenž pochopil Fardayovu představu siločar
a snažil vyjádřit matematicky. kapitole jsm zmínili, že
Thomson zasloužil vznik klasické teorie elektromagnetického pole.
Thomson již svých studentských let přátelil Maxwellem
a mnohém ovlivnil jeho vědecký vývoj.5.
168
. jevy spojenými mechanickou deformací pružného tělesa tím vytý
čil cestu, kterou pak úspěšně dokončil Maxwell. Velkou roli sehrála jeho spolupráce přátelství Joulem, nímž
se seznámil 1847 Oxfordu. Mezi
různými způsoby analýzy elektrických magnetických polí vypracoval též
známou metodu zrcadlení.
Thomson byl zastáncem teorie éteru, pro který vymýšlel složité mecha
nické modely. Jeho pedagogické působení
však nebylo příliš úspěšné; prý dával unášet tématem pouze nejnada
nější studenti mohli sledovat tok jeho myšlenek záplavě zajímavých, leč
s tématem nesouvisejících faktů. když,
stejně jako Faraday, nebyl zastáncem elektrických magnetických fluid,
navázal základní Greenovou práci.
Thomsonovou zásluhou byla „objevena“ době již téměř zapome
nutá Greenova práce byla seznámena široká vědecká veřejnost.
Na počátku padesátých let Thomsonův zájem soustředil termody
namiku. když své dílo nedovedl konce,
upozornil analogii mezi elektromagnetickými jevy jevy tepelnými,
resp. Thomson použitím výsledků Joulových
experimentů nově formuloval větu termodynamickou. Prohloubil (pro určité tvary elek
trod odvodil Greenovu funkci určil potenciál obecném bodu pro
storu) ukázal, velký praktický význam bez teorie fluid. Tím dosáhla ter
modynamika podobu exaktní vědy. Současně tím Thomson zkoumal jevy
termoelektrické.3. Teorie dlouhého vedení (W
