V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
když své dílo nedovedl konce,
upozornil analogii mezi elektromagnetickými jevy jevy tepelnými,
resp.
Byl totiž jedním prvních, jenž pochopil Fardayovu představu siločar
a snažil vyjádřit matematicky. Thomson použitím výsledků Joulových
experimentů nově formuloval větu termodynamickou.
Thomson byl zastáncem teorie éteru, pro který vymýšlel složité mecha
nické modely. Jeho pedagogické působení
však nebylo příliš úspěšné; prý dával unášet tématem pouze nejnada
nější studenti mohli sledovat tok jeho myšlenek záplavě zajímavých, leč
s tématem nesouvisejících faktů. když,
stejně jako Faraday, nebyl zastáncem elektrických magnetických fluid,
navázal základní Greenovou práci. Současně tím Thomson zkoumal jevy
termoelektrické.
Thomson již svých studentských let přátelil Maxwellem
a mnohém ovlivnil jeho vědecký vývoj. 1866 zjistil, závislosti teplotním gradientu ve
vodiči, jímž prochází elektrický proud, dochází vylučování nebo pohlco
vání tepla tzv.
Na počátku padesátých let Thomsonův zájem soustředil termody
namiku. kapitole jsm zmínili, že
Thomson zasloužil vznik klasické teorie elektromagnetického pole.
Thomsonovou zásluhou byla „objevena“ době již téměř zapome
nutá Greenova práce byla seznámena široká vědecká veřejnost. Velkou roli sehrála jeho spolupráce přátelství Joulem, nímž
se seznámil 1847 Oxfordu. Teorie dlouhého vedení (W. jevy spojenými mechanickou deformací pružného tělesa tím vytý
čil cestu, kterou pak úspěšně dokončil Maxwell.3.5. Prohloubil (pro určité tvary elek
trod odvodil Greenovu funkci určil potenciál obecném bodu pro
storu) ukázal, velký praktický význam bez teorie fluid. Thomsonův termoelektrickýjev. Mezi
různými způsoby analýzy elektrických magnetických polí vypracoval též
známou metodu zrcadlení. Thomson, Heaviside)
Své přednášky Thomson pravidelně zahajoval patnáetiminutovým zkou
šením studenta, jehož jméno bylo vylosováno.
168
. Tím dosáhla ter
modynamika podobu exaktní vědy
