V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Teorie dlouhého vedení (W. kapitole jsm zmínili, že
Thomson zasloužil vznik klasické teorie elektromagnetického pole. 1866 zjistil, závislosti teplotním gradientu ve
vodiči, jímž prochází elektrický proud, dochází vylučování nebo pohlco
vání tepla tzv. Thomson použitím výsledků Joulových
experimentů nově formuloval větu termodynamickou. Thomson, Heaviside)
Své přednášky Thomson pravidelně zahajoval patnáetiminutovým zkou
šením studenta, jehož jméno bylo vylosováno. Jeho pedagogické působení
však nebylo příliš úspěšné; prý dával unášet tématem pouze nejnada
nější studenti mohli sledovat tok jeho myšlenek záplavě zajímavých, leč
s tématem nesouvisejících faktů. Velkou roli sehrála jeho spolupráce přátelství Joulem, nímž
se seznámil 1847 Oxfordu.
Thomsonovou zásluhou byla „objevena“ době již téměř zapome
nutá Greenova práce byla seznámena široká vědecká veřejnost.
Thomson byl zastáncem teorie éteru, pro který vymýšlel složité mecha
nické modely. když,
stejně jako Faraday, nebyl zastáncem elektrických magnetických fluid,
navázal základní Greenovou práci. Thomsonův termoelektrickýjev. jevy spojenými mechanickou deformací pružného tělesa tím vytý
čil cestu, kterou pak úspěšně dokončil Maxwell. Tím dosáhla ter
modynamika podobu exaktní vědy.
Byl totiž jedním prvních, jenž pochopil Fardayovu představu siločar
a snažil vyjádřit matematicky. Mezi
různými způsoby analýzy elektrických magnetických polí vypracoval též
známou metodu zrcadlení. Současně tím Thomson zkoumal jevy
termoelektrické.
Thomson již svých studentských let přátelil Maxwellem
a mnohém ovlivnil jeho vědecký vývoj.3.
168
. když své dílo nedovedl konce,
upozornil analogii mezi elektromagnetickými jevy jevy tepelnými,
resp.5. Prohloubil (pro určité tvary elek
trod odvodil Greenovu funkci určil potenciál obecném bodu pro
storu) ukázal, velký praktický význam bez teorie fluid.
Na počátku padesátých let Thomsonův zájem soustředil termody
namiku
