V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
V Hertzových pokusech byly elektromagnetické vlny buzeny jiskrový
mi výboji byly tedy silně tlumené. kmitočtem okolo 745 MHz). Periodickým buzením docházelo tlumeným oscilacím; rozměry
sekundárního obvodu byly voleny tak, aby jeho rezonanční kmitočet byl
týž jako budící kmitočet.
Hertz zprvu domníval, výsledky jeho experimentů lze vysvětlit
působením zákona elektromagnetické indukce, aniž jimi spolehlivě do
kazoval existenci elektromagnetických vln.
132
. Dalším experimentem však
Hertz ukázal, elektromagnetické vlnění stejný charakter jako světlo,
v souladu Maxwellovou teorií. nás byli jedněmi prvních fyziků, kteří navázali Hertzo
vy objevy, univerzitní profesoři František Koláček (1851 1913) (podrob
něji něm zmíníme kapitole) František Záviška (1879 1945).26. Muselo uplynout téměř čtvrt století,
aby byly zkonstruovány elektronkové vysílače zpětnou vazbou, které
jsou zdrojem netlumených vln, jichž dnes používá radiotechnice. Přesná
měření (Lecher 1890 další) však ukázala, rychlost jejich šíření ve
vzduchuje táž jako světla.3. 4. Cesta objevu elektrom agnetických vln
ním obvodu.4.
Hertzův objev elektromagnetických vln teoreticky experimentálně pro
hloubila řada dalších badatelů, například Poynting, Lebeděv, L. Zprvu byl primární sekundární obvod spolu
vodivě spojeny, ale později Hertz toto spojení odstranil zjistil, že
v sekundárním obvodu opět vznikají jiskry.
Hertzovy vědecké úspěchy byly doprovázeny omyly. 4. Hertz provedl ještě mnoho dalších pokusů, ji
miž prozkoumal ověřil zákony odrazu elektromagnetických vln vodi
vé roviny, vyšetřoval rychlost šíření vln, jejich lom trojbokém dielek-
trickém hranolu polarizaci vlnění, obr. Tak například
v 1887 dospěl poznatku, rychlost šíření elektromagnetických vln ve
vodivém prostředí 200 000 km/s vzduchu 320 000 km/s. Rezonanční kmitočet sekundárního obvodu měnil přídavnou
kapacitou jeho jiskřišti primárního obvodu posuvem koulí tyčích
jiskřiště.25.
Boltzmann. Těmito experimenty provedl
Hertz důkaz, fyzikálně existují elektromagnetické vlny. Přitom pracoval
s vlnovou délkou kolem (tj. Použil tomu válcové parabolické zrca
dlo zhotoveného plechu, výšce šířce ústí 1,2 jehož ohnisku
umístil jiskřiště, obr
