Hlavním přínosem této práce vytvoření vývojových diagramů pro ověřování
bezpečnosti podpěrných bodů, identifikace rozporů mezi normami PNE ČSN a
komentovaná řešení modelových příkladů praxe. Dále byl popsán postup ověření
bezpečnosti při uvažování libovolné proudové dráhy.ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo provést podrobnou rešerši platných norem ČSN PNE
zabývajících návrhem ověřováním uzemňovacích soustav hlediska dotykového a
krokového napětí, porovnat jejich výpočtové postupy bezpečnostní kritéria, aplikovat
ověřovací metody vybrané příklady praxe identifikovat mezi nimi rozpory. Rešerše
odhalila nesoulady terminologii veličin, rozdílné mezní hodnoty dovoleného napětí či
rozdílné postupy při ověřování uzemňovacích soustav. Byla popsána metodika ověřování bezpečnosti podpěrných bodů
venkovního vedení ohledem dotykové napětí, jak podpěrných bodů zemními
lany, tak podpěrných bodů bez zemních lan.
.
Na základě těchto zjištění byl navržen rámec pro sjednocení značení veličin a
ověřovacích kritérií.
V úvodní části byla systematicky zmapována soustava relevantních norem, rozdělená
podle platnosti pro podpěrné body venkovních vedení pro elektrické stanice.54
6. Navazující práce měla popisovat
ověřovací postupy elektrických stanic demonstrovat konkrétních příkladech.
Ve výpočtové části práce bylo zpracováno komentované řešení dvou modelových
příkladů stožáru kombinovaným zemním lanem bez zemního lana) jednoho
příkladu stožáru 220 klasickým zemním lanem
