Slabá stopa trvalého
magnetismu, jaká původně stroji Grammeově nalézati musí, vy
skytne obyčejně sama, zvláště majíli železné hole určitou, pro vliv
zemského magnetismu příznivou polohu. po
hybování stroje Grammeova jest tedy třeba motoru, dosti silného,
bývá parní stroj několika koňských silách. Vzdálímcli pak opět, vznikne znova
okamžitý proud drátu této hůlky, ale již silnější, protože jest nyní
již mocnějším magnetem. druhé části jest pochod podobný: třetí hůl opět
ovinutá drátem, blíží střídavě magnetu opět něho
vzdaluje; proudů takto nabytých užívá pak spůsobem dříve vypsaným
k vyvinutí elektrického světla.
V parním stroji ztrácí pára své teplo, však stroj koná jistou
práci, přemáhá jisté odpory: zde př. Náš popis obmezí se
ovšem hlavní rysy pomíjeje podrobností konstruktivních, ačkoliv
i tyto Grammeova stroje zasluhují pozornosti. parním kotli vyvinují
se hořením paliva páry, čili jinými slovy, zde mění energie lu
čebního pochodu (hoření) teplo, jehož nositelkou stává pára.
Stroj tento skládá principielně dvou částí: první tvoří
(neb lépe řečeno sesilnje) magnety, druhá pak pomocí těchto magnetů
vyvíjí elektrický proud.
2) Vtomto popisu nebylo ovšem lze vytknouti to, Čím stroj Grammertv
odjiných liší, vedle toho, sám sesiluje potřebné magnety (kteréž
vlastnosti dostalo náhodou), jsou hlavně detaily konstruktivní,
které jej vyznačují.
V obou částech Grammeova stroje jest tedy jen třeba jistých
pohybů, kterými dotčené hůlky sobě blíží opět sebe vzdalují
Bylo však již řečeno, pohyby tyto potkávají odporem sice
tím silnějším, čím mocnější jest resultující elektrický proud. Podotknout! sluší, vytknuté
zde dvě části stroje při skutečné konstrukci jedno splývají, byly
v popisu toliko vůli jasnosti sebe odděleny.
Jest zajímavo, zde parní stroj slouží vyvíjení světla, ne
bude bez interesu sledovati „energii“ cestě, kterou koná topení
parního kotle výši lucerny majákové.440 Hajniš:
Tím nabyli jsme jakóhosi základu posouzení strojů indukčních,
jimiž mohutný elektrický proud vyvinouti bez pomoci lučebním
Jest zvláště stroj Grammcův, který zajímavou konstrukcí vyniká
a jehož také již osvětlení majáků užívá. Představme dvě železné hole ovi
nuté dráty měděnými; holi necht jeví slabé stopy magnetismu. Zejinena uvedené nahoře „hůlky“ nahraženy jsou
částečně prsteny. odpory stroji Grammeově;
v tomto stroji zase práce parního stroje tráví, však vzniká
proud elektrický, který konečně lucerně majáku způsobuje skvělé
. 2)
J) Tento druhý proud musí věsti jiným směrem jak děje, ne
náleží popisu všeobecného. Tohoto nového proudu použijeme dalšímu
sesílení magnetu pokračujíce tomto procesu střídavého blí
žení vzdalování holí docílíme toho, hůl stává moc
ným magnetem (ale trvalým), jest úlohou první části stroje
Grammeova.
Přiblížímcli hůl holi proběhne drátem hůlky slabý elektrický
proud; převcdemeli tento proud drátu hole magnetismus této
hole tím poněkud sesílí
