Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 79 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Analogie vztahy (3. Formálních způsobů splácení celá řada.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH zachován formálně jako cena úvěru, když charakter tohoto vztahu jiný, neboť již nevyjadřuje vztah mezi soukromými vlastníky.) stejně závažný význam; jeho ekonomický smysl lze ilustrovat této úvaze: Lze-li odložit vynaložení určitého nákladu jistou dobu, společnost získá tuto dobu doplňkové prostředky výši odloženého nákladu, jejichž dočasným použitím jiném úseku společenské výroby získá určitý doplňkový efekt. Podrobněji jiných způsobech úrokování viz např. vkladu) dle vztahu Kn= K0r" [Kčs], (3. Úrok proto vnějším hodnoto­ vým vyjádřením vztahů mezi uživateli společenských prostředků důležitou úlohu ekonomického nástroje pro efektivní využívání vlastních úvěrových finančních prostředků socialistického podniku. výnosy, zisky aj. Při polhůtném (dekurzivním) úrokování,se úrok počítá koncem každého úrokovacího období. budoucí hodnota dluhu) [Kčs]. Výhodnější proto jiný způsob splácení dluhu, který ekonomického hlediska rovnocenný, avšak založen na umořování dluhu každoročně stejnými úhradami. vkladu) existujícího konci n-tého roku je K0= Knr-n [Kčs] (3. Běžný, avšak výpočet složitý a pro oba partnery úvěrovém vztahu často méně výhodný způsob splácení je takový, při němž dlužník splácí věřiteli konci každého úrokovacího období (roku) stejnou splátku výši jedné n-tiny dluhu spolu úrok proměnné (klesající) zůstatkové hodnoty dluhu poslední období (rok). současná hodnota dluhu) [Kčs], p úroková míra, r p-úročitel, n počet úrokovacích období (let), K„ výše dluhu letech (tzv.12) kde dnešní velikost dluhu (tzv.11) zde evidentní.13) V hospodářském životě však převažuje praxe spl ácení úvěrů či půjček. ” Při složitém úrokování úrok počítá každém úrokovacím období hodnoty půjčky, zvětšené o úroky předcházejících období.12) však vyplývá i opačně, dluhu (resp. [39]. vkladu) K0vzroste let při úrokové míře na b dluhu (resp. Ekonomickou rovnocenností metody přitom rozumím to, aby součet současných (aktualizovaných) hodnot ročních úhrad (úmorů) dobu splatnosti rovnal počáteční hodnotě dluhu. . vztahu (3. Při tomto způsobu je výše každoroční úhrady (úmoru) dluhu jiná.8) (3. Počáteční hodnota dluhu (resp. Pro aktualizaci různodobých veličin operace nimi pomocí činitele času q použijeme některých vztahů úrokového počtu (při složitém polhůtném úrokování s ročním úrokovacím obdobím1’, jak naší hospodářské praxi obvyklé). Použití činitele času pro operace s různodobými náklady (resp