Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Pro aktualizaci různodobých veličin operace nimi pomocí činitele času q
použijeme některých vztahů úrokového počtu (při složitém polhůtném úrokování
s ročním úrokovacím obdobím1’, jak naší hospodářské praxi obvyklé). vkladu) K0vzroste let při úrokové míře na
b dluhu (resp.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
zachován formálně jako cena úvěru, když charakter tohoto vztahu jiný, neboť
již nevyjadřuje vztah mezi soukromými vlastníky.12)
kde dnešní velikost dluhu (tzv. Formálních způsobů splácení celá řada. Při polhůtném (dekurzivním) úrokování,se úrok počítá koncem
každého úrokovacího období.
Počáteční hodnota dluhu (resp.8) (3. výnosy, zisky aj. Použití činitele času pro operace
s různodobými náklady (resp.
” Při složitém úrokování úrok počítá každém úrokovacím období hodnoty půjčky, zvětšené
o úroky předcházejících období. vkladu) dle vztahu
Kn= K0r" [Kčs], (3. Běžný, avšak výpočet složitý
a pro oba partnery úvěrovém vztahu často méně výhodný způsob splácení je
takový, při němž dlužník splácí věřiteli konci každého úrokovacího období
(roku) stejnou splátku výši jedné n-tiny dluhu spolu úrok proměnné
(klesající) zůstatkové hodnoty dluhu poslední období (rok). Ekonomickou rovnocenností
metody přitom rozumím to, aby součet současných (aktualizovaných) hodnot
ročních úhrad (úmorů) dobu splatnosti rovnal počáteční hodnotě dluhu. Podrobněji jiných způsobech úrokování viz např. vztahu (3. současná hodnota dluhu) [Kčs],
p úroková míra,
r p-úročitel,
n počet úrokovacích období (let),
K„ výše dluhu letech (tzv.) stejně závažný význam; jeho
ekonomický smysl lze ilustrovat této úvaze: Lze-li odložit vynaložení určitého
nákladu jistou dobu, společnost získá tuto dobu doplňkové prostředky výši
odloženého nákladu, jejichž dočasným použitím jiném úseku společenské
výroby získá určitý doplňkový efekt. budoucí hodnota dluhu) [Kčs].
. vkladu) existujícího konci
n-tého roku je
K0= Knr-n [Kčs] (3.12) však vyplývá
i opačně, dluhu (resp.11) zde evidentní.13)
V hospodářském životě však převažuje praxe spl ácení úvěrů či
půjček. Při tomto způsobu
je výše každoroční úhrady (úmoru) dluhu jiná. Výhodnější proto jiný způsob
splácení dluhu, který ekonomického hlediska rovnocenný, avšak založen na
umořování dluhu každoročně stejnými úhradami. Úrok proto vnějším hodnoto
vým vyjádřením vztahů mezi uživateli společenských prostředků důležitou
úlohu ekonomického nástroje pro efektivní využívání vlastních úvěrových
finančních prostředků socialistického podniku. [39].
Analogie vztahy (3
