Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
elektroenergetické soustavě dělí tyto zálohy na
národohospodářskou systémovou, která dále dělí zálohu zatížení
(kmitočtovou), poruchovou zálohu, zálohu generální střední údržbu
a provozní zálohu.).
Energetická náročnost ČSSR, měřená spotřebou energetických zdrojů na
jednotku společenského produktu, vyšší než obdobný ukazatel
v průmyslově vyspělých evropských kapitalistických zemích. důsledek jednak
nepříznivější struktury energetických zdrojů, jednak nepříznivější struktury koneč
né spotřeby energie konečně nehospodárné spotřeby energie výrobní
i nevýrobní sféře.
Energetická soustava (systém) soubor energetických zařízení (sloužících
k uskutečňování energetických procesů) navzájem propojených vzájemně se
ovlivňujících, centrálně řízený, určený zásobování energií. Proto důležité optimalizovat spotřebu energie všech forem.
Neskladovatelnost energie vyvolává také nutnost udržování výkonových záloh
v energetické soustavě. Energetické soustavy
mohou mít podobu elektrárenské, elektroenergetické (elektrizační), teplárenské,
teplofikační, plynárenské, plynofikační kombinované soustavy nebo soustavy
zásobování ropou. Jde soustavy neskladovatelných (resp.
65
. průmyslu ČSSR jsou
největšími spotřebiteli energie hutnictví, chemický průmysl, strojírenství průmysl
stavebních hmot. Energetické soustavy liší většiny jiných výrobních soustav
tím, řada nich zahrnuje nejen výrobu, ale dopravu užití příslušné formy
energie. Specifika těchto soustav jsou kromě
v neskladovatelnosti také rychlosti změn stavů všeužitečnosti energie. ostatní nevýrobní sféra (bez spotřeby domácnostech), jejíž podíl vzrostl za
posledních dvacet let tyto úseky konečné spotřeby energie se
musí přednostně zaměřit racionalizace spotřeby energie. Největší část konečné spotřeby energie připadá teplotní
procesy, menší část pohony, téměř zanedbatelnou složku představuje spotřeba
na ostatní účely (osvětlení, přenos informací apod.Y
energie ČSSR ještě rychleji rostou náklady opatřování energetických
zdrojů. Nejvyšší tempo růstu konečné spotřeby energie vykazuje nyní
tzv. jen omezené míře skladovatel
ných) forem energie (elektřina, teplo, plyn).
Ze všech forem energie největší význam pro rozvoj výrobních sil elektřina,
a pro své technické, ekonomické sociální přednosti, když její podíl celkové
spotřebě energie dosahuje zatím pouze Její podíl však poroste výstavbou
jaderných elektráren
