Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
tak jsem byl (už sám, ale několika spolupracovníky katedře
ekonomiky řízení energetiky ČVUT) přiveden studiu posuzování ekono
mické efektivnosti investic energetice.
Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimaliza
9
.
Jak podobných případech bývá, záhy ukázalo, zkoumaný problém je
jen částí obecnějšího problému volby optimálních parametrů energetických
zařízení. jak závažný problém jde, jsme si
uvědomili zjištění, každoročně vynakládá naše společnost třetinu polovinu
všech investic průmyslu jen rozvoj energetického hospodářství.
Zjistil jsem, klasický již téměř stoletý vzorec lorda Kelvina svérázně
a nesprávně interpretován pro podmínky socialistického hospodářství. Jeho závěry byly
uplatňovány výuce, ověřovány diplomních pracích absolventů katedře,
konfrontovány názory odborníků domácích mezinárodních konferencích
a aplikovány rámci tradiční spolupráce katedry energetickou praxí. Práce na
úkolech aplikovaného výzkumu tímto zaměřením šedesátých letech přivedla
řešitelský kolektiv poznání, obecnějším řešením daného problému vypraco
vání kritérií optimalizace rozvoje energetických soustav.Předmluva
Při přípravě svých přednášek vysoké škole polovině padesátých let jsem
narazil problém, kterým volba hospodárného průřezu elektrických vedení. Tehdy
platná norma pro dimenzování silnoproudých vedení doporučení platná
v elektroenergetickém odvětví preferovala volbu slabších průřezů vedení cenu
vyšších ztrát elektřiny vedeních, zdůvodněním, „barevné kovy pro
vodiče dovážíme, zatímco uhlí, něhož vyrábí elektrická energie, domácí
surovinou“. Tomuto problému pak
byla věnována vědeckovýzkumná činnost již početnějšího (10 učitelů,
výzkumníků aspirantů) řešitelského kolektivu katedry sedmdesátých letech,
a rámci úkolů státního plánu základního výzkumu oboru řízení systémů. Nesouhlas touto „ekonomickou“ argumentací diskuse vedené
s nestorem našich energetiků profesorem Listem tehdy přivedly výzkumu
metod ekonomického oceňování ztrát elektřiny sítích. Nejde však přitom výsledky toliko výzkumu.
Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědecko
výzkumné práce
