Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Jsou
to:
1. Neskladovatelnost energie, vedoucí tomu, výroba musí probíhat době,
kdy uskutečňuje spotřeba (elektřina, teplo) nebo jen relativně nevelkým
předstihem podle možnosti uskladnění omezeného množství energetických zdrojů
po omezenou dobu (plyn, kapalná tuhá paliva). Rezervy výrobních kapacit textilním průmyslu jsou
proto využitelné, tj. odstranitelné, zatímco zálohy elektrizační soustavě jsou
nutné pro její řádný chod. Současně nelze hovořit dodávky elektřiny
o „neplnění plánu“ jako nedostatku (nevzniklo-li nedodávkou nebo omezováním
spotřebitelů pro nedostatečnou schopnost elektrizační soustavy „plnit plán“) nebo
o „překračování plánu“ jako zásluze, neboť obojí způsobeno chováním
spotřebitelů nikoliv „dodavatele“, tj.CHARAKTERISTIKA ENERGETICKÝCH SOUSTAV
Proto budeme tyto zvláštnosti ilustrovat příkladu elektrizační soustavy. Tyto zálohy (rezervy) třeba považovat za
nutné využité, když většinu doby nebudou použity, neboť mají podobnou
funkci jako většině výrobních oborů sklady. Energetic
ká (elektrizační) soustava proto musí mít zálohy, aby případě plánovaných
výpadků (opravy údržba energetických zařízení) neplánovaných výpadků
(poruchy energetických zařízení) neplánovaného růstu spotřeby nemusela ome
zovat dodávku elektřiny spotřebitelům. vyplývá, že:
a) Snížení výroby elektřiny elektrárnách soustavy vůči spotřebě odběratelů
ve stejném čase vedlo omezení dodávky neuspokojení potřeby.
V případě elektrizačních soustav probíhají změny vyvolané zkraty, přepětími,
porušením stability soustavy zpravidla zlomcích sekundy. Jako zásluha elektri
zační soustavy měla být hodnocena schopnost, tj. pohotovost plnit požadavky
spotřebitelů. Rychlost změn stavů soustavy (přechodných jevů). Výroba doprava elektřiny navíc jedním nejvíce
57
. Např. textilním průmyslu
krátkodobé snížení výroby neznamená současné snížení spotřeby textilního zboží,
a naopak krátkodobé (sezónní) snížení nákupu textilu neznamená nutnost součas
ného omezení výroby textilu. Rychlost přechodných
jevů elektrizační soustavě vyžaduje vybavenost elektrizační soustavy nejen
odpovídající automatizační technikou výrobnách stanicích pro řízení
a ovládání jednotlivých zařízení, ale také větším počtem ochranných zařízení pro
ochranu před vznikem poruchového jevu nebo pro lokalizaci, omezení nebo
likvidaci příslušné poruchy.
2.
Ze současnosti výroby, dopravy spotřeby elektřiny např. probíhají relativně velmi krátkých časech. elektrizační soustavy. takových oborech, nichž lze
výrobky skladovat, pojem rezerv jiný smysl.
b) Dočasné snížení spotřeby elektřiny odběrateli důvodů oprav poruch
jejich spotřebitelských energetických zařízení nebo jiných důvodů) vyvolává pro
tuto dobu snížení využití výrobních dopravních zařízení elektrizační soustavy,
a tím protože podíl stálých nákladů soustavy vysoký zvýšení měrných
nákladů dodávku elektřiny. Změny provozních stavů
následkem připojení nebo odpojení některého článku soustavy, poruch, klimatic
kých změn apod
