Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
proto nezbytné např. 2.
Kromě skladby spotřeby všech forem energie podle odvětví podle jednotlivých
Tabulka 2.
Konečnou spotřebu všech použitých forem energie můžeme dělit podle jejich
spotřeby jednotlivých národohospodářských odvětvích, různých druzích ener
getických procesů nebo pro různé účely spotřeby.ENERGETICKÉ USTAVY
Konečně důležitou příčinou bez větších investic odstranitelnou je
nehospodárné zacházení plýtvání energií.13 patrno, poklesl velmi silně podíl přímé
spotřeby tuhých paliv, zatímco podíl všech ostatních forem energie vzrostl, nejvíce
podíl kapalných paliv. obrázku 2. Naše spotřeba energie není sice 1,5 krát vyšší než
v průmyslově vyspělých západoevropských zemích, jak uvádějí příliš pesimisticky
a zjednodušeně některé prameny, leč oněch vícespotřeby energie
znamená při současných cenách energetických zdrojů značné zatížení naší ekono
miky navíc. 2. 2. Největší růst podílu celkové spotřebě vykazuje spotřeba
v nevýrobní sféře (kromě spotřeby obyvatelstva), pozvolna zvyšuje podíl
průmyslu zemědělství zhruba neměnný zůstává podíl spotřeby obyvatelstva.2.
Vývoj konečné spotřeby energie všech forem podle národohospodářských
odvětví uvádí tab.2 musíme tedy provedených
korekcích odpovědět kladně.
Na otázku položenou úvodu odst.4
Vývoj konečné spotřeby všech forem energie ČSSR podle odvětví [EJ
Odvětví 1960 1965 1970 1975 1980
průmysl stavebnictví 0,59 0,74 0,87 1,07 1,14
doprava 0,19 0,17 0,13 0,10 0,09
zemědělství 0,04 0,05 0,06 0,09 0,11
obyvatelstvo 0,18 0,22 0,28 0,32 0,37
ostatní nevýrobní sféra 0,07 0,14 0,21 0,24 0,30
Celkem 1,07 1,32 1,55 1,82 2,01
46
.
Větší dynamiku změn vykazuje struktura konečné spotřeby podle jednotlivých
forem použité energie. Proto současné době nejdůležitějším prvkem energetické politiky
naší země racionalizace spotřeby energie nikoli ovšem každou cenu nýbrž
taková, která přinese nejvyšší ekonomický efekt. hledat
cesty snížení tempa růstu výroby surového železa oceli, snižování nepřímé
spotřeby energie formě neefektivního využívání materiálů energeticky nároč
ných (kovů, cementu, umělých hnojiv atp.), zvyšování účinnosti energetických
zařízení, snižování spotřeby energie dopravě, nevýrobní sféře konečně
i zamezení plýtvání energií.4 vývoj její skladby znázorněn obr.12 [20], tabulky
a obrázku vyplývá, celkový růst spotřeby energie vyvolán růstem spotřeby ve
všech odvětvích výjimkou dopravy, jejíž absolutní spotřeba energie tím více
i její podíl celkové spotřebě) klesá, především následkem elektrizace
a motorizace železnic
