Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Především stalo
zřejmým, podmínkách omezeného světa konečnými zásobami neobnovitel-
ných zdrojů omezenými možnostmi využívání obnovitelných zdrojů nemůže
pokračovat neomezenou dobu exponenciální růst základních ukazatelů rozvoje
(včetně počtu obyvatel naší planety) musí nastoupit období postupného
snižování temp růstu asymptotickým přibližováním určitým prakticky ustáleným
úrovním. „Římského klubu“ Meadows, Commoner, Energy and
Climat). Leč podrobnější analýza problémů dalšího rozvoje světa ukázala, ve
skutečnosti celkové zásoby uvažovaných zdrojů jsou podstatně vyšší, než dříve
předpokládalo, tempa růstu řady ukazatelů již nyní vykazují určité tendence
ke zpomalování (např. Tento zájem podpořily též nežádou
cí vlivy společnosti biosféru následkem bouřlivého růstu počtu obyvatel naší
planety intenzivního rozvoje energetiky. vedlo tomu, řadě zemí
a mezinárodních organizací začaly provádět seriózní všestranné výzkumy
dlouhodobých perspektiv rozvoje ekonomiky energetiky. když pak ukázalo, většina chmurných předpovědí brzkého
zhroucení lidské společnosti souvislosti vyčerpáním energetických jiných
materiálních zdrojů nebo zamořením biosféry postrádá dostatečného vědeckého
zdůvodnění, nicméně jak trefně uvádí přední sovětský energetik akademik
M.ENERGETICKÉ STAVY
však, plně platí pro socialistické země, byl důsledkem objektivních vlivů,
především zvyšujících nákladů získávání energetických zdrojů nových
ložisek, méně výhodných geografických, klimatických technologických hledisek.) blízké budouc
nosti.
40
.
Zpomalování temp kvantitativního (extenzívního) rozvoje urychlování vědecko
technického pokroku oddalují termíny vyčerpání zásob neobnovitelných zdrojů
a ponechávají více času přípravu záměn postupný přechod novým
podmínkám ekonomického rozvoje.
V pohledním desetiletí proto projevuje širších kjruzích veřejnosti světě
zvýšený zájem problémy rozvoje energetiky. Poznání mezí růstu vedlo řadu vědců Západě předpovědím
katastrofických krizí všech směrech demografickém, energetickém, ekologic
kém, surovinovém, potravinovém, vodohospodářském apod.
Nehledě některé metodické rozdíly, všechny tyto práce způsobily, že
v posledním desetiletí došlo zásadním změnám dlouhodobých prognózách
rozvoje světového hospodářství jeho základních oblastí. první
zpráva tzv.
Dále ukázalo, světové hospodářství může značné míře adaptovat na
měnící poměry zabránit tak vzniku katastrofických krizí uvedených směrech. tomu však třeba plánovitě připravovat
a realizovat postupný přechod dnešní technologické základny uspokojování
potřeb lidstva novou základnu. Styrikovič předmluvě publikaci Světové energetické konference [19]
— „džin byl vypuštěn láhve“ obavami vyvolaná pozornost zájem osudy
lidstva cesty rozvoje energetiky trvají dosud. růst počtu obyvatel planety). Nemalý podíl vzbuzení tohoto zájmu
měly též některé publikace, které vešly Západě širokou známost pro svůj
poplašný charakter, uměle ještě zveličený sdělovacími prostředky (např
