Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Základním úkolem systémového výzkumu studium objektivních tendencí
rozvoje velkých energetických soustav, charakterizujících jejich základní příčinné
vazby. Neúplná informace vyplývá toho, používané informace rozvoji
soustav nelze pokládat jen determ inované, neboť nejčastějším typem infor
mace pravděpodobnostního nedostatečně určitého charakteru.SYSTÉM VÝZKUM ENERGETICE
7.1. Základy systémového výzkumu
Systémový výzkum (systémová analýza) zkoumá objekty jako systémy. Kvantitativní kvalitativní vyjádření těchto tendencí minulosti, současnos
ti budoucnosti potřebné pro přípravu příslušných opatření současnosti pro
budoucnost. Převládající část cílového působení rozvoj energetických soustav (jejich
řízení) uskutečňuje při neúplné informaci změnách podmínek působících na
tento rozvoj.
3.
2. 20.
Systémový výzkum začal rozvíjet jako vědecká etoda době selhávání
mechanistického determ inism (na rozhraní 19.
Pro zkoumání energetiky jako systému důležitá postupně rozvinuvší
v různých energetických zdrojů (uhlí, zemního plynu,
ropných produktů, hydroenergetických zdrojů jaderného paliva) různých forem
energie (elektřiny, tepla plynu).
Melenťjev [4, vychází při výkladu systémového přístupu těchto výchozích
tezí :
1. století), který byl charakteri
zován snahou rozložení zkoum aného složitého objektu jeho jednotlivé složky
a objasňování vlastností celku pomocí vlastností jeho složek. Naproti tomu
systémový výzkum vychází toho, celek jeho části mají různou kvalitu
(vlastnosti) celek proto své specifické vlastnosti získané teprve syntézou
svých částí. ruhou důležitou zvláštností energetiky je
rozvoj jejího základě koncentrace výroby
i dopravy jednotlivých forem energie centralizace jejich rozdělování. Předm ětem systémového výzkumu energetice nejsou jednotlivé samostatné
úlohy, nýbrž souhrn reálných komplexních energetických soustav, které mají
hierarchickou strukturu cílově rozvíjejí. Hlavním
rysem systémového výzkumu studium objektů (jevů) jejich jednotě, rozvoji,
celistvosti časové souvislosti. teoretický metodický výzkum, analyzující vlastnosti energetických soustav,
objektivní tendence jejich rozvoje etody prostředky jejich výzkumu;
272
.
Systémový výzkum energetice lze rozdělit na
1. Metodologickým základem systémového výzkumu
je materialistická dialektika podstatná část jeho konkrétních metod prostředků
je založena atem atické logice. Systémový výzkum nyní vědeckým postupem etodou) studia
složitých objektů, které jsou cílově rozvíjejícími vysoce organizovanými systémy
se složitou strukturou. Proto důležitou složkou systémové
ho výzkumu studium vlastností takových systémů
