Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 270 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při posuzování ekonomické efektivnosti spojování elektrizačních soustav třeba peněžního vyjádření těchto výhod odečíst náklady realizaci propojení. vztahů (6. Při ekonomickém hodnocení tranzitu elektřiny doporučuji použít pro platbu za tranzit roční výrobní náklady vyvolané tranzitem bez ohledu to, některých případech může tranzit způsobit snížení ztrát elektrickém rozvodu tranzitéra.22) (6. Spojování elektrizačních soustav ožňuje snížení součtového maxima soustav, snížení výkonových záloh, zvýšení jednotkových výkonů, snížení ztrát sítích, úspory paliva, poskytování havarijních výpomocí, export port elektřiny a výstavbu společných energetických děl.24). Příkladem tohoto vývoje spojování elektrizačních soustav ČSSR, rámci členských států soustavy Mír spojení soustavy Jednotnou elektrizační soustavou SSSR. Takto vzniklou úsporu doporučuji pokládat rentu tranzitéra. Při odvozování velikosti úhrady tranzit jsme vycházeli předpokladu, že v zájmu tranzitéra povolit pouze takovou velikost tranzitovaného výkonu, aby nebyly porušeny přenosové poměry (napětí, stabilita) soustavě. Neuvažuje se tedy při výpočtu změna jalového výkonu změna napětí uzlech soustavy vyvolané tranzitem. Kritériem efektivnosti pak maximum ročního zisku propojení. Není tedy brán ohled na to, zda neplánovaný tranzit stejný opačný směr než přenos tuzemský je superponován tuzemský přenos bez uvažování jeho směru, neboť vzhledem k jeho neplánovitosti nelze předem srovnávat směry toků.a /kW 6) -t mtr ek Platba elektrickou práci měla být nulová. Pro ekonomické hodnocení neplánovaného tranzitu lze použít stejných vztahů jako pro hodnocení plánovaného tranzitu souhlasným směrem tranzitovaného výkonu tuzemskými přenosy, tj. 269 . Závěry V rámci mezinárodní energetické spolupráce dochází stále rozsáhlejšímu propojování energetických soustav oblastí, států skupin států.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST SPOJOVÁNÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV Platba tranzitovaný výkon měla být odvozena tom případě měrných ročních výrobních nákladů npt[ l(rn ns)\ (p,s+ pos) N„