Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Takto vzniklou úsporu doporučuji pokládat rentu tranzitéra. Není tedy brán ohled na
to, zda neplánovaný tranzit stejný opačný směr než přenos tuzemský je
superponován tuzemský přenos bez uvažování jeho směru, neboť vzhledem
k jeho neplánovitosti nelze předem srovnávat směry toků.24).a /kW 6)
-t mtr ek
Platba elektrickou práci měla být nulová.
Závěry
V rámci mezinárodní energetické spolupráce dochází stále rozsáhlejšímu
propojování energetických soustav oblastí, států skupin států.
Při odvozování velikosti úhrady tranzit jsme vycházeli předpokladu, že
v zájmu tranzitéra povolit pouze takovou velikost tranzitovaného výkonu, aby
nebyly porušeny přenosové poměry (napětí, stabilita) soustavě.
Spojování elektrizačních soustav ožňuje snížení součtového maxima soustav,
snížení výkonových záloh, zvýšení jednotkových výkonů, snížení ztrát sítích,
úspory paliva, poskytování havarijních výpomocí, export port elektřiny
a výstavbu společných energetických děl.
269
.
Pro ekonomické hodnocení neplánovaného tranzitu lze použít stejných vztahů
jako pro hodnocení plánovaného tranzitu souhlasným směrem tranzitovaného
výkonu tuzemskými přenosy, tj. Příkladem tohoto
vývoje spojování elektrizačních soustav ČSSR, rámci členských států
soustavy Mír spojení soustavy Jednotnou elektrizační soustavou SSSR.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST SPOJOVÁNÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV
Platba tranzitovaný výkon měla být odvozena tom případě měrných
ročních výrobních nákladů
npt[ l(rn ns)\ (p,s+ pos) N„. Neuvažuje se
tedy při výpočtu změna jalového výkonu změna napětí uzlech soustavy
vyvolané tranzitem. Kritériem efektivnosti pak maximum
ročního zisku propojení.
Při ekonomickém hodnocení tranzitu elektřiny doporučuji použít pro platbu za
tranzit roční výrobní náklady vyvolané tranzitem bez ohledu to, některých
případech může tranzit způsobit snížení ztrát elektrickém rozvodu tranzitéra. Při posuzování ekonomické efektivnosti
spojování elektrizačních soustav třeba peněžního vyjádření těchto výhod
odečíst náklady realizaci propojení. vztahů (6.22) (6
