Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 247 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V Evropě začalo 1950 postupné propojování soustav některých západoev­ ropských zemí rozsáhlém experim entu paralelní spolupráce všech soustav západní Evropy zimě 1955 rozhodlo vybudování silnějších spojů výměně elektřiny mezi těm ito zeměmi. 1984 dokončila již třetí větev tohoto plynovodu, kterou jeho roční kapacita zvýšila mld. Vznikají tak celostátní elektrizační soustavy a jejich dalším spojováním potom propojené elektrizační soustavy více zemí. Tak vznikly podm ín­ ky pro paralelní chod elektrizačních soustav evropských socialistických zemí — LR, DR, BLR, PLR, ČSSR Lvovské soustavy SSSR. Paralelní spolupráce byla zahájena uvedením provozu 110 spojení mezi ČSR LR v 1952. K intenzivnějšímu rozvoji však došlo roce 1958, kdy doporučení Stálé komise RVH pro elektrickou energii byla postupně budována spojení mezi jednotlivými státními soustavami. Proces formování propojené elektrizační soustavy nazvané byl zhruba zakončen připojením elektrizační soustavy BLR roce 1967. Pro Československo důležitý i jehož rozšiřování činí naší země předního tranzitéra zemního plynu světovém měřítku. vlastní spotřeba plynovodu určité množství je dodáváno některým zemím západní Evropy.EZINÁRODNÍ ENERGETICKÁ SPOLUPRÁCE zemím HP, tém mld. Nyní buduje již čtvrtá větev tohoto tranzitního plynovodu, kterou dosáhne přepravní kapacita tranzitní soustavy mld. Jednotná celostátní elektrizační soustava vznikla nás 1952 propojením doby izolovaných soustav Čech, Moravy Slovenska. zemního plynu. K řízení chodu propojené soustavy Mír bylo Praze vybudováno pracoviště C h 254 . V Československu bylo ještě osvobození roce 1945 sedm hlavních nepropoje­ ných soustav (krom několika menších sam ostatně pracujících městských závod­ ních elektráren). Rozvoj elektroenergetiky světě tom století doprovázen neustálým rozšiřováním původně malých, izolovaně pracujících místních elektrizačních sou­ stav, především jejich spojováním. Nejrychleji však rozvíjela mezinárodní elektroenergetická spolupráce, proto­ že jak ukáži dalších článcích této kapitoly mezistátní propojování elektrizačních soustav přináší kromě možnosti dovozu vývozu elektřiny řadu dalších výhod. Toto spojení bylo zesíleno 1953 dalším 110 vedením, které bylo v 1960 přebudováno 220 kV. 1960 byla 220 vedení ČSSR—PLR, ČSSR—N SSSR—M LR, 1961 vedení 220 R—PLR, 1963 vedení 400 SSSR— RSR, 1964 vedení 400 SSSR—ČSSR, 1967 vedení 220 RSR— BLR, PLR—SSSR vedení 400 SSSR—MLR. současné době pracují paralelně soustavy Francie, Belgie, Holandska, Lucemburska, Německé spolkové republiky, Švýcarska, án­ ska, Rakouska, Itálie, Španělska, Portugalska, Jugoslávie, Řecka pomocí stejno­ směrných kabelových vedení Anglie, Švédska, Norska Finska. zemního plynu ročně. Podobný proces probíhal též evropských socialistických zemích