Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
jestliže kromě
omezení podobě bilance výkonů uvažují též omezení pro napětí, fázové úhly atd.
Npaic< pai1 pořadové číslo změny) . Podstatnou změnu pro odvozené
metody neznamená ani existence přečerpávacích elektráren1’, jejichž „palivovými
náklady“ jsou náklady elektřinu spotřebovanou přečerpání. Podstatnější
změnu metod rozdělování zatížení vnáší teprve existence akumulačních vodních
elektráren elektrizační soustavě.OPTIM ALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV
AP, =
2
[W (5. Formálně toto zařízení sice splňuje definici
elektrárny (tj. Řešením této soustavy rovnic vypočtou nové hodnoty výkonů Pz, P„, Q,,
Qn.
11Název „přečerpávací vodní elektrárna“ vůbec sporný.106)
Po provedení změny všech nezávisle proměnných opět řeší soustava rovnic
(5. Pak vypočte hodnota účelové funkce pa,c, přičemž musí platit
Potom opět vypočtou derivace 9Npaic/3P, nové změny nezávisle proměnných. soubor zařízení pro přeměnu jiných forem energie elektrickou) určitou část doby
svého chodu, ale mnohem větší část doby pracuje opačně jako spotřebič elektřiny. Existence průtočných
vodních elektráren soustavě bez možnosti akumulace vody nemá dosud
uvedené metody vliv, protože výkon dodávaný těmito elektrárnami soustavy
závisí momentálních hydrologických poměrech příslušném vodním toku
a představuje svého druhu výkon vynucený.
Z nově vypočtených hodnot nezávisle proměnných vypočtou nové hodnoty
závisle proměnných atd.
Při výkladu zásad hospodárného rozdělování zatížení elektrizační soustavě
jsme dosud předpokládali zjednodušený případ soustavy, která skládala
jen tepelných elektráren jako zdrojů činného výkonu.
232
. mění některé parametrů elektřiny (napětí, druh proudu,
kmitočet) tak přečerpávacích „elektráren“ dochází změně jejího časového parametru.
Použití Lagrangeovy metody takovémto případě velmi pracné, neboť iterační
způsob řešení tohoto složitého nelineárního systému rovnic často konverguje velmi
pomalu nebo dokonce dochází divergenci.
Užití gradientních metod výpočtech hospodárného rozdělování zatížení se
osvědčilo především při uvažování většího počtu omezení, tj.97). Výpočet končí tehdy, jestliže absolutní hodnota všech
parciálních derivací funkce palivových nákladů menší než předem zvolené malé
kladné číslo.105)
kde krok změny platí pro něj
Q= [W] (5.) elektřinu špičkovou, čili jakési časové transfor
maci elektřiny, nebo její dočasné akumulaci, ovšem formě potenciální energie vody. skutečnosti však
v tomto zařízení nedochází ani výrobě, ani spotřebě (kromě ztrát) elektřiny, nýbrž přeměně
elektřiny mimošpičkové (noční, odpolední apod. Tak jako
v transformovnách, měnírnách apod
