Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 225 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
OPTIM ALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV AP, = 2 [W (5. jestliže kromě omezení podobě bilance výkonů uvažují též omezení pro napětí, fázové úhly atd. Existence průtočných vodních elektráren soustavě bez možnosti akumulace vody nemá dosud uvedené metody vliv, protože výkon dodávaný těmito elektrárnami soustavy závisí momentálních hydrologických poměrech příslušném vodním toku a představuje svého druhu výkon vynucený. Použití Lagrangeovy metody takovémto případě velmi pracné, neboť iterační způsob řešení tohoto složitého nelineárního systému rovnic často konverguje velmi pomalu nebo dokonce dochází divergenci. 11Název „přečerpávací vodní elektrárna“ vůbec sporný. Řešením této soustavy rovnic vypočtou nové hodnoty výkonů Pz, P„, Q,, Qn. Užití gradientních metod výpočtech hospodárného rozdělování zatížení se osvědčilo především při uvažování většího počtu omezení, tj. Podstatnější změnu metod rozdělování zatížení vnáší teprve existence akumulačních vodních elektráren elektrizační soustavě. Z nově vypočtených hodnot nezávisle proměnných vypočtou nové hodnoty závisle proměnných atd. Výpočet končí tehdy, jestliže absolutní hodnota všech parciálních derivací funkce palivových nákladů menší než předem zvolené malé kladné číslo. mění některé parametrů elektřiny (napětí, druh proudu, kmitočet) tak přečerpávacích „elektráren“ dochází změně jejího časového parametru.106) Po provedení změny všech nezávisle proměnných opět řeší soustava rovnic (5. Tak jako v transformovnách, měnírnách apod.) elektřinu špičkovou, čili jakési časové transfor­ maci elektřiny, nebo její dočasné akumulaci, ovšem formě potenciální energie vody. soubor zařízení pro přeměnu jiných forem energie elektrickou) určitou část doby svého chodu, ale mnohem větší část doby pracuje opačně jako spotřebič elektřiny. skutečnosti však v tomto zařízení nedochází ani výrobě, ani spotřebě (kromě ztrát) elektřiny, nýbrž přeměně elektřiny mimošpičkové (noční, odpolední apod. Formálně toto zařízení sice splňuje definici elektrárny (tj. Při výkladu zásad hospodárného rozdělování zatížení elektrizační soustavě jsme dosud předpokládali zjednodušený případ soustavy, která skládala jen tepelných elektráren jako zdrojů činného výkonu.97). Npaic< pai1 pořadové číslo změny) .105) kde krok změny platí pro něj Q= [W] (5. 232 . Pak vypočte hodnota účelové funkce pa,c, přičemž musí platit Potom opět vypočtou derivace 9Npaic/3P, nové změny nezávisle proměnných. Podstatnou změnu pro odvozené metody neznamená ani existence přečerpávacích elektráren1’, jejichž „palivovými náklady“ jsou náklady elektřinu spotřebovanou přečerpání