Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
jalového) zatížení referenčního uzlu soustavy, kryté včetně
příslušných ztrát změnou činného (resp. Tyto
dva poměrné přírůstky budu dalším výkladu nazývat úplnými poměrnými
přírůstky palivových nákladů i-té elektrárny. ztráty činného výkonu
zdroje závislé jeho jalovém výkonu) respektujeme-li pouze vliv rozdělení
jalových výkonů ztráty sítích, rovná poměrný přírůstek /i, nule vztahy
(5.37)
Proto tato metoda rozdělování zatížení nazývá též metodou stejných poměr
ných přírůstků palivových nákladů elektráren.
Zanedbáme-li náklady výrobu jalového výkonu (tj.
Z rovnic (5.34) (5. že
budou splněny podmínky
(5.-
(5.OPTIMALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV
činného (resp.34) (5.39)
a kritérium hospodárného rozdělení zatížení činných jalových výkonů soustavě
je pak
(5.40)
(5.35) zjednoduší
—Ai =-
b,
1 i
p\qj_
1 -Qi
■■(Ui [Kčs/MWh] (5.41)
kde ju, poměrný přírůstek palivových nákladů i-té elektrárny při jednotkové
změně činného zatížení referenčního uzlu, kryté (včetně příslušných
ztrát sítích), změnou činného výkonu i-té elektrárny [Kčs/MWh],
v, poměrný přírůstek ztrát činného výkonu sítích elektrizační soustavy
při jednotkové změně jalového zatížení referenčního uzlu, kryté (včet
ně příslušných ztrát sítích) změnou jalového výkonu í-té elektrárny
[MW/MVAr],
216
.36)
(5. jalového) výkonu i-té elektrárny.38)
- 71------ \----- --- -------- Vifit [Kčs/MVArh]( p\q'i t
A 1
l <7.35) tedy vyplývá, optimální rozdělení činných jalových
výkonů soustavě nastane, jestliže všechny zdroje soustavě budou pracovat při
stejných úplných poměrných přírůstcích palivových nákladů elektráren, tj
