Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 16 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
výrobního) systému jednoznačně (determinované) určit jeho budoucí stav? Při zkoumání vztahu určitosti neurčitosti setkáváme třemi různými pojetími. Pouze někdy zkoumá cílový rozvoj takovýchto systémů pravděpodobnostních konfliktních situacích, což předpokládá prvky plánování systémů, přirozeně silně omezené podstatou kapitalistické společnosti. jednoznačně determinované vztahy. První pojetí, poměrně značně rozšířené kapitalistických zemích, vychází z primárnosti „neurčitosti“ „náhodnosti“ rozvoji přírody společnosti. nemožnosti jednoznačně (přesně) určit budoucí stav systému, tím spíše optimální stav. zákonité relativně jednoznačné dlouholeté objektivní tendence jejich rozvoje, 2. Nebere tedy úvahu ani objektivní zákony rozvoje přírody společnosti, ani možnost aktivního působení rozvoj systémů nejprogresívnějším směru. Ekonomická stabilita rozvoje komplexních systémů značný význam ve spojení jinou důležitou vlastností rozvoje výrobních systémů, neurčitostí rozhodování optimální variantě rozvoje těchto systémů. jednoznačně neznámé, neurčité náhodné jevy procesy, odchylující reálný rozvoj systému těchto objektivních tendencí. vycházelo rigorózně objektivní jednoznačnosti rozvoje výrobních sil výrobních vztahů.OPTIMALIZACE ROZVOJE VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ při rozhodování mít důležitou úlohu varianty blízké ekonomickému optimu, mající však příznivější důsledky ekologické, sociální jiné. Tento problém lze formulovat též takto: Lze nelze daného stavu komplexního (resp. Jak uvedeno [7], pro energetické systémy charakteristické současné působení dvou složek: 1. výkladu světa toto pojetí známo jako Laplaceovský determinismus, který dostal našem století zjevného rozporu s vědeckými objevy fyziky mikro-i makrosvěta. Proto předpokládá, člověk může rozvoj komplexních systémů pouze pasivně předvídat (prognózy) větší menší pravděpodobností. Jinak řečeno, vstupní informace rozvoji systému obsahuje vždy prvek pochybnosti, toho důvodu nemůže být rozhodnutí optimálním budoucím stavu systému jednoznačné. Tyto podmínky též budou měnit průběhu rozvoje systému. Předpokládalo např. Vztah určitosti neurčitosti rozvoji výrobních systémů pro teorii praxi jejich optimálního řízení jedním základních problémů. Tato zvláštnost rozvoje výrobních našem případě energetických) systémů je objektivní vlastností nedostatečné určitosti, anebo krátce řečeno neurčitosti rozho­ dování optimálním rozvoji, tj. chodu) těchto systé­ mů. Tato vlastnost značné míry způsobena neúplnou informací podmínkách budoucího rozvoje (resp. ekonomice toto pojetí někdy též když méně zjevně) absolutizovalo neuznáváním příčinně neurčitých nebo náhodných vazeb, statistických zákonů apod. Druhé pojetí filozofickém smyslu diametrálně odlišné založeno na metafyzické představě, reálném světě existují pouze příčinně nutné, tj., 19 . Komplexní systémy tomto pojetí logicky posuzují jako výhradně pravděpodobnostní systémy