Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 158 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3.OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV Z konstrukce variant rozvoje soustavy, které obsahují objekty postupně uváděné do provozu během optimalizačního období, jejichž ekonomické životnosti mohou být různé, obvykle přesáhnou optimalizační období především budou obvykle ukončeny různých letech, explicitně nevyplývá, které období zajistí srovnatelnost variant. tohoto článku vyplývá, ohledem korektní dobu porovnání vhodné v řešené úloze vycházet kritéria průměrného ročního porovnávacího zisku, daného např. prvku uvedeného ř-tém roce jako z'-tý provozu [Kčs].22) kde NvpriZ jsou průměrné roční porovnávací výrobní náklady posuzované varian­ ty rozvoje soustavy [Kčs], T0 optimalizační období, n, počet prvků (dílčích investic) uvedených provozu ř-tém roce optimalizačního období, Nvpr0„ průměrné roční porovnávací výrobní náklady íř-tého prvku sous­ tavy, tj.92) dvou složkách jako součet průměrných ročních provozních nákladů zbývající části porovnávacích výrobních nákladů NVprt2i,= Np,r0í,-(-(arill+ Nu, [Kčs] (4. vztahem (3.112).15) Nvpr0„= (psi,+ Nu, NpI0i, [Kčs] 24) kde Np,r0í, jsou průměrné roční provozní náklady íř-tého prvku [Kčs], Nprtzii, průměrné roční proměnné náklady íř-tého prvku [Kčs], Nu, porovnávací investiční náklady iř-tého prvku [Kčs], 164 . Proto jsme odst.4 zavedli pojem doba porovnání navrhli, jak ji volit. 4.1 kritéria průměrných ročních porovnávacích výrobních nákladů. Počítáine-Ii rozdíl zjednodušeného vztahu (4. a) Kritérium optimalizace rozvoje nové soustavy Vyjádříme-li Nvpr0„ předchozím vztahu pomocí (3.23) nebo jako součet stálé proměnné složky porovnávacích výrobních nákladů s použitím vztahu (4.12) možností uvedení více než jedné dílčí investice provozu jednom roce přepočtením všech nákladů k začátku optimalizačního období, lze tento vztah formulovat precizněji takto: T0 , Nvprts= Nvpr0i,q~' min r= l [Kčs] (4.4. Protože jde nalezení optimální variant téže strategie (tedy variant shodným energetickým efektem jemu odpovídající shodnou výší tržeb optimalizační období), postačí, budeme-li vycházet smyslu odst. 3