Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 156 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Použití kritéria preliminární optimalizace tvarech uvedených předchozím výkladu vede vždy výběru jediné (optimální) varianty rozvoje systému, charakte­ rizované extrémní hodnotou kriteriální funkce.(I_i)+ [JjN u(p*+ JjNijPpsj Npr,jq min [Kčs] (4. varianty odlišným schématem rozvoje systému, jejichž hodnota kriteriální funkce navíc bude v předem zadaných mezích blížit hodnotě kriteriální funkce varianty, označené ve fázi preliminární optimalizace jako „optimální“. Účelu předběžné optimalizace však více vyhovuje výběr nikoli jen jedné, ale několika variant ekonomicky „naděj­ ných“, nichž optimální vybrala teprve průběhu konečné optimalizace. Při zvážení těchto závěrů navíc toho, že kumulativní kritérium korektnější než lokální, doporučuji při preliminární optimalizaci používat kumulativního kritéria.OPTIM ALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV Nb,c kumulované porovnávací výrobní náklady b-tý c-tý rok aktualizované začátek optimalizačního období [Kčs], nk počet prvků soustavy uvedených provozu počátku optimali­ začního období /c-tého roku, mk počet prvků dosavadní soustavy k-tém roce, q činitel času, NpTk proměnné náklady soustavy /c-tém roce [Kčs], a ostatní symboly mají stejný význam jako vztahu (4.21) kde i,r jsou porovnávací výrobní náklady období prvního /-tého roku optimalizačního období [Kčs], — kumulované porovnávací výrobní náklady období prvního do -tého roku [Kčs]. Jestliže při předběžné optimalizaci tedy vybrat několik ekonomicky výhod­ ných variant, zdálo nejjednódušší vybrat varianty, jejichž hodnoty kriteriální funkce budou nejvíce blížit extrémní hodnotě (optimální varianty). Ve srovnání lokálním kritériem algoritmus kumulativního kritéria jednodušší a prakticky stejně náročný strojový čas. Tyto varianty budeme nazývat „blízkými“ variantě „optimální“. Zkušenost při ověřování tohoto postupu však ukázala, řada takto vybraných variant byla pouze kvazivariantami, které mají shodnou skladbu prvků optimální variantou a liší pouze odlišným způsobem chodu (využitím) těchto prvků. Kompaktní kumulativní kritérium zahrnuje náklady všech let optimalizačního období liší tedy disperzního kumulativního kritéria pouze počtem zahrnu­ tých let N 1,,= Ni. Vhodnější je proto vybrat pro finální optimalizaci takové varianty, jež budou odlišné zejména ve struktuře, termínech uvádění prvků provozu, tj.18). Oba typy kritéria preliminární optimalizace jsou stejně náročné vstupní data. Pokud jde počet variant, platí obecně, čím více variant vybere průběhu preliminární optimalizace, tím blíže bude výsledek finální optimalizace skutečnému optimu avšak tím pracnějším nákladnějším se 162