Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
5 uvedeno členění nákladů různých hledisek. Formulace
optimalizačního kritéria však vyžaduje ještě bližší objasnění některých kompo
nent výrobních nákladů. soustav jakými jsou smyslu čl.
158
. složky výrobních nákladů, které budou pro různé
varianty dosahovat stejné výše, totiž rozhodnutí neovlivní.
Je třeba upozornit, pro výběr optimální varianty zcela postačí, bude-li
kritérium zahrnovat pouze složky porovnávacích výrobních nákladů, které pro
různé varianty budou lišit.
Jako jiné druhy nákladů účelné rozdělit výrobní náklady energetických
soustavách dvě složky stálou (jejíž roční výše podstatě nemění
s objemem výroby) proměnnou (jejíž absolutní výše závislá ročním objemu
výroby).
Dále uváděná kritéria budou konkretizací tohoto vztahu pro optimalizaci
rozvoje energetických soustav jako souboru energetických zařízení sloužících
k výrobě dopravě určitých forem energie (bez zařízení sloužících konečné
spotřebě těchto forem energie), tj.
V odst.12)
kde Nvpria jsou průměrné roční porovnávací výrobní náklady posuzované varianty
rozvoje soustavy [Kčs],
Nvpr0I průměrné1’ roční porovnávací výrobní náklady í-tého prvku (dílčí
investice) soustavy, tj. Přitom stálá složka nákladů vyjadřuje výpočtech obvykle jako
poměrná část investičních nákladů.112) vpr0 počítá jako průměr ročních nákladů za
ekonomickou životnost /-tého prvku soustavy. proto zbytečné je
zjišťovat zahrnovat rozhodovacího kritéria.112) může být těchto okolností transformováno tvar
To
N vpr0 vpr0t min
í=i
[Kčs], (4.]. prvku uvedeného provozu ř-tém roce
optimalizačního období [Kčs].3 soustavy
elektrárenské, teplárenské, plynárenské apod.
Například roční provozní náklady tak mohou být vyjádřeny vztahem
Np,r= ppsNip+ Nprr= PpsNip+ Wrnpr [Kčs] (4. 2.OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
Kritérium (3.13)
kde Np,r jsou roční provozní náklady [Kčs],
pps poměrné stálé provozní náklady (mzdy, režie, ostatní náklady —
nikoli však odpisy úroky investic),
Nip porovnávací investiční náklady [Kčs],
Nprr roční proměnné náklady (proměnná složka ročních provozních
nákladů) [Kčs],
npr měrné proměnné náklady [Kčs/jednotka energie],
Wr roční objem energie [MJ, MWh, apod.
Ve shodě poznámkou vztahem (3.1. 3
