Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
7)
a určuje popř. 4.6). Vlastní simulační model
zpravidla jen udává hodnotu kriteriální funkce (4. Mohou však být použity
pro optimalizaci vytvářením kombinací simulace variant rozvoje energetického
systému postupnými úpravami podmínek řešení úlohy., x„. optimalizuje hodnota funkce
<P(x, (x(y),y) (4.2), hraje důležitou úlohu čas.
Původní úloha tak řeší postupně posloupnosti dílčích úloh (podúloh), jimž se
přiřazují jednotlivé „bloky“ modelu dekomponované úlohy.8)
Řešení dílčích soustav (4. důvodů, uvedených na
začátku odst.
Protože optimalizace rozvoje energetické soustavy dynamickou optimalizační
úlohou, zahrnující určitý časový úsek rozvoje energetické soustavy (optimalizační
období viz čl.2.7) při omezených možnostech počítačů snazší.8) zajišťuje přípustnost řešení
úlohy, vyjádřenou podmínkou (4.1, volí optimalizačních modelech jako základní časový
interval jeden rok. Postupná nezávislá optimalizace modelované energetické
soustavy vybraných letech optimalizačního období však nezabezpečí zpravidla
ani konzistenci dílčích řešení, tím méně dynamické optimum účelové funkce, které
153
.8) vyjádřit součtovém tvaru
<*>(*,k) ®i(Xi(y),y) (4-9)
i
a nalézt dekompozici, která dovolí samostatně optimalizovat některé složky
účelové funkce. Popis systému je
v blokových modelech členěn řadu relativně nezávislých (nebo málo závislých)
podsystémů, což usnadňuje vyjádření nelineárního, dynamického stochastického
charakteru úlohy..
Blokové modely zpravidla neoptimalizují danou úlohu. Hledá tedy
možnost dekompozice úlohy řadu relativně nezávislých dílčích úloh, aby systém
Q(x, (4.
V některých případech lze funkci (4.6)
se rozdělil málo závislé subsystémy
gi(x,,x2 ,y) ^
02( ,y) =o
Qn—i ,x„_i,x„, 0
Q ,x„, =0
(4.
Vektor závisle proměnných člení subvektory xt, x2, .. subjektem
rozhodování neovlivnitelných,
x představuje složku závisle proměnných, jejichž hodnota při optimalizaci
hledá.MATEM ATICKÉ ODELY ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
y představuje optimalizační úloze složku nezávisle proměnných, tj. 3
