Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
, x„.. 3.7)
a určuje popř. optimalizuje hodnota funkce
<P(x, (x(y),y) (4.6)
se rozdělil málo závislé subsystémy
gi(x,,x2 ,y) ^
02( ,y) =o
Qn—i ,x„_i,x„, 0
Q ,x„, =0
(4.7) při omezených možnostech počítačů snazší.
Protože optimalizace rozvoje energetické soustavy dynamickou optimalizační
úlohou, zahrnující určitý časový úsek rozvoje energetické soustavy (optimalizační
období viz čl.
Blokové modely zpravidla neoptimalizují danou úlohu. Popis systému je
v blokových modelech členěn řadu relativně nezávislých (nebo málo závislých)
podsystémů, což usnadňuje vyjádření nelineárního, dynamického stochastického
charakteru úlohy.2..8)
Řešení dílčích soustav (4.
Původní úloha tak řeší postupně posloupnosti dílčích úloh (podúloh), jimž se
přiřazují jednotlivé „bloky“ modelu dekomponované úlohy. Postupná nezávislá optimalizace modelované energetické
soustavy vybraných letech optimalizačního období však nezabezpečí zpravidla
ani konzistenci dílčích řešení, tím méně dynamické optimum účelové funkce, které
153
.
Vektor závisle proměnných člení subvektory xt, x2, .MATEM ATICKÉ ODELY ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
y představuje optimalizační úloze složku nezávisle proměnných, tj. Vlastní simulační model
zpravidla jen udává hodnotu kriteriální funkce (4. Hledá tedy
možnost dekompozice úlohy řadu relativně nezávislých dílčích úloh, aby systém
Q(x, (4.8) vyjádřit součtovém tvaru
<*>(*,k) ®i(Xi(y),y) (4-9)
i
a nalézt dekompozici, která dovolí samostatně optimalizovat některé složky
účelové funkce. subjektem
rozhodování neovlivnitelných,
x představuje složku závisle proměnných, jejichž hodnota při optimalizaci
hledá.8) zajišťuje přípustnost řešení
úlohy, vyjádřenou podmínkou (4. důvodů, uvedených na
začátku odst. Mohou však být použity
pro optimalizaci vytvářením kombinací simulace variant rozvoje energetického
systému postupnými úpravami podmínek řešení úlohy.
V některých případech lze funkci (4.1, volí optimalizačních modelech jako základní časový
interval jeden rok. 4.6).2), hraje důležitou úlohu čas
