Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
7)
a určuje popř.6).. Vlastní simulační model
zpravidla jen udává hodnotu kriteriální funkce (4. Mohou však být použity
pro optimalizaci vytvářením kombinací simulace variant rozvoje energetického
systému postupnými úpravami podmínek řešení úlohy. Hledá tedy
možnost dekompozice úlohy řadu relativně nezávislých dílčích úloh, aby systém
Q(x, (4. Popis systému je
v blokových modelech členěn řadu relativně nezávislých (nebo málo závislých)
podsystémů, což usnadňuje vyjádření nelineárního, dynamického stochastického
charakteru úlohy.
Vektor závisle proměnných člení subvektory xt, x2, .2.8)
Řešení dílčích soustav (4. 3. optimalizuje hodnota funkce
<P(x, (x(y),y) (4.6)
se rozdělil málo závislé subsystémy
gi(x,,x2 ,y) ^
02( ,y) =o
Qn—i ,x„_i,x„, 0
Q ,x„, =0
(4.MATEM ATICKÉ ODELY ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
y představuje optimalizační úloze složku nezávisle proměnných, tj.7) při omezených možnostech počítačů snazší. důvodů, uvedených na
začátku odst.
Protože optimalizace rozvoje energetické soustavy dynamickou optimalizační
úlohou, zahrnující určitý časový úsek rozvoje energetické soustavy (optimalizační
období viz čl.8) zajišťuje přípustnost řešení
úlohy, vyjádřenou podmínkou (4.2), hraje důležitou úlohu čas.
V některých případech lze funkci (4.
Původní úloha tak řeší postupně posloupnosti dílčích úloh (podúloh), jimž se
přiřazují jednotlivé „bloky“ modelu dekomponované úlohy.1, volí optimalizačních modelech jako základní časový
interval jeden rok.
Blokové modely zpravidla neoptimalizují danou úlohu. subjektem
rozhodování neovlivnitelných,
x představuje složku závisle proměnných, jejichž hodnota při optimalizaci
hledá., x„.8) vyjádřit součtovém tvaru
<*>(*,k) ®i(Xi(y),y) (4-9)
i
a nalézt dekompozici, která dovolí samostatně optimalizovat některé složky
účelové funkce. 4.. Postupná nezávislá optimalizace modelované energetické
soustavy vybraných letech optimalizačního období však nezabezpečí zpravidla
ani konzistenci dílčích řešení, tím méně dynamické optimum účelové funkce, které
153
