Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 147 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
8) vyjádřit součtovém tvaru <*>(*,k) ®i(Xi(y),y) (4-9) i a nalézt dekompozici, která dovolí samostatně optimalizovat některé složky účelové funkce. Hledá tedy možnost dekompozice úlohy řadu relativně nezávislých dílčích úloh, aby systém Q(x, (4. 4.1, volí optimalizačních modelech jako základní časový interval jeden rok. Postupná nezávislá optimalizace modelované energetické soustavy vybraných letech optimalizačního období však nezabezpečí zpravidla ani konzistenci dílčích řešení, tím méně dynamické optimum účelové funkce, které 153 .7) a určuje popř.6). Popis systému je v blokových modelech členěn řadu relativně nezávislých (nebo málo závislých) podsystémů, což usnadňuje vyjádření nelineárního, dynamického stochastického charakteru úlohy. důvodů, uvedených na začátku odst... 3. Vlastní simulační model zpravidla jen udává hodnotu kriteriální funkce (4. Blokové modely zpravidla neoptimalizují danou úlohu.8) Řešení dílčích soustav (4.2), hraje důležitou úlohu čas. Původní úloha tak řeší postupně posloupnosti dílčích úloh (podúloh), jimž se přiřazují jednotlivé „bloky“ modelu dekomponované úlohy.2. optimalizuje hodnota funkce <P(x, (x(y),y) (4.MATEM ATICKÉ ODELY ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV y představuje optimalizační úloze složku nezávisle proměnných, tj. Vektor závisle proměnných člení subvektory xt, x2, . subjektem rozhodování neovlivnitelných, x představuje složku závisle proměnných, jejichž hodnota při optimalizaci hledá.6) se rozdělil málo závislé subsystémy gi(x,,x2 ,y) ^ 02( ,y) =o Qn—i ,x„_i,x„, 0 Q ,x„, =0 (4.8) zajišťuje přípustnost řešení úlohy, vyjádřenou podmínkou (4. V některých případech lze funkci (4. Protože optimalizace rozvoje energetické soustavy dynamickou optimalizační úlohou, zahrnující určitý časový úsek rozvoje energetické soustavy (optimalizační období viz čl.7) při omezených možnostech počítačů snazší., x„. Mohou však být použity pro optimalizaci vytvářením kombinací simulace variant rozvoje energetického systému postupnými úpravami podmínek řešení úlohy