Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
125)
kde jsou měrné investiční náklady nových energetických výroben [Kčs/kW,
Kčs/MJ/h],
137
.
Investiční náklady dodávku výkonu Pmnovému odběrateli pak budou
Nip= Pmkzkm(kvskTnK+ nis) [Kčs], (3.
I když použije pro ocenění energie těchto úlohách složeného výrazu ve
smyslu závěru předcházejícího odstavce, nebylo správné použít pro toto ocenění
průměrných hodnot stálých proměnných nákladů dané energetické soustavy.CEŇOVÁNÍ ENERGIE OPTIMALIZAČNÍCH VÝPOČTECH
existující odběratelé, pokud nich dojde pro rekonstrukci, modernizaci nebo jinou
formu rozšíření výrobního efektu vzrůstu odběru energie.
Tento způsob oceňování energie neplatí jen pro případy přírůstku spotřeby
energie vyvolaného novými odběrateli, ale stejně tak pro případy snížení spotřeby
energie následkem racionalizačního opatření. Ukazatele
těchto dříve vybudovaných energetických děl nepromítnou nákladů na
dodávku energie novým odběratelům stejně tak ukazatele průměru energetic
kých zdrojů (paliv) používaných dosavadní energetické soustavě nemohou
vyhovovat pro ocenění proměnné složky nákladů nové odběry energie. Výkon energetických výroben, které byly vybudovány
v dřívějších letech, již vázán odběrem dříve připojených odběratelů.
Růst výroby požadovaného druhu energie výkonů pokrývajících potřeby nových
odběratelů nemůže být zajištěn průměrem dosavadních energetických výroben
a energetických zdrojů (paliv), nýbrž pouze výstavbou nových energetických
výroben (výkonů) získáváním dalších energetických zdrojů.
Zatímco první čtyř součinitelů km— může dosáhnout nejvýše hodnoty 1,
zbývající tři kys, kz, kr— mají hodnoty obecně vyšší než součinitele to
platí jen pro elektrizační soustavu, lokálních sous tavách teplofikačních kr> 1
zpravidla nepočítá. Proto je
nutné vyjádření nákladů, např.124)
kde roční maximum odběru [kW, MJ/h],
km součinitel účasti maxima odběratele maximu soustavy,
km součinitel vlastní spotřeby nových výroben,
kz součinitel ztrát výkonu sítích soustavy,
kT součinitel výkonové zálohy (rezervy) soustavě. dodávku elektřiny projektované nové sklárně,
použít ukazatelů nových elektráren uváděných provozu přibližně téže době
kdy bude uvedena provozu ona nová sklárna.
Výkon, který nutno instalovat výrobnách energetické soustavy (elektrár
nách, teplárnách, výtopnách) pro krytí maxima nového odběru, lze vyjádřit
vztahem
Pt= Pmkmkvskzk, [kW, MJ/h] (3. Změna nákladů
v energetické soustavě vyvolaná vzrůstem odběru musí být tedy oceněna ukazateli
nových energetických děl. Docílená úspora energie též
přírůsíkem spotřeby jenže záporným znaménkem
