Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 108 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kritérium porovnávacího zisku Vraťme nyní závěru našeho úkolu tj. 3. 3. Volit variantu investičně levnější, než ta, která odpovídá marginálnímu přírůstku zisku, nevýhodné, neboť tím absolutně sníží zisk dané investice, tím celkový zisk ZcTp- Volit variantu investičně dražší (např.80)., (obr.5 nazývá marginálním proto, představuje mezní hodnotu přírůstku zisku, níž ještě vyplatí zvyšovat zisk cenu zvyšování investičních nákladů při postupném posuzování variant dané investice investičně nejlevnější investičně dražším. Součinitel představuje tedy poměrný přírůstek zisku dosažený všemi investicemi při optimálním rozdělení investičních prostředků. takovými technickými parametry tedy Nip), aby celkový zisk společnosti Zcpři vynaložení Nicbyl maximální formulovaného vztahy (3., obr.5 jsou to zisky rl0, r20 . 3. Jaká ekonomická podstata součinitele poměrný přírůstek průměrné­ ho ročního zisku docílený vynaložením jednotky investičních nákladů. 113 .89) I Téhož výsledku dosáhneme, budeme-li maximalizovat pro každou investici výraz, který nazvěme porovnávací zisk posuzované investice Z pr0 ÁNip max [Kčs] (3.5)....90) kde pr0 průměrný roční porovnávací zisk posuzované investice [Kčs]. Proto zisk varianty posuzované investice, které tato investice dosahuje právě marginálního přírůstku zisku, nazveme marginálním ziskem obr.2. AN* dílčí investice nebo n obr. Poměrný přírůstek zisku bodech . 3. Tyto body tak představují varianty dílčích investic, které vyhovují podmínkám (3. podmínkou, aby pro každou investic platilo | (3. 3. obr.5) zase znamená, při omezenosti celkových investičních prostředků Nic, nutnost snížení investičních nákladů o stejnou částku některých dalších investic (tj.4. nesplnění podmínky maximalizace celkového zisku vyjádřené vztahem (3., rn0). výběru těch investic takových jejich variant (tj. Volba jiných variant posuzovaných investic (tj.83) a nichž směrnice tečen mají právě hodnotu odpovídající marginálnímu poměrné­ mu přírůstku X.82) (3.5), což znamená opět absolutní snížení celkového zisku ZcTp.. variant nižším nebo vyšším poměrným přírůstkem zisku) vede mimooptimální- mu řešení, tj..DOPORUČENÉ KRITÉRIUM EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC obr. Lze tedy říci, představuje činitele omezenosti investičních prostředků. 3.86), tj.5. 3. Nejde zde ovšem poměrný přírůstek kterémkoliv bodě funkce f(N ,), nýbrž mezní (marginální) poměrný přírůstek bodech .